Ianna Andreadisová

V letech 1978 až 1983 studovala umění, malbu a litografii na Národní škole výtvarných umění v Paříži. Po cestě po východní Africe s nakladatelem Franckem Bordasem vytvořila sérii kreseb a maleb inspirovaných těmito cestami.

Později (1989–1990) studovala prehistorii na Institutu umění a archeologie a připojila se k vykopávkám a průzkumům ve Vallée des Merveilles na jihu Francie. V souvislosti s tímto zájmem také cestovala do prehistorických míst a jeskyní v Dordogne.

Cestou do Zimbabwe, Malawi, Namibie, Jižní Afriky v letech 1993–94 vytvořila také novou sérii krajin a pracovala na řadě litografických alb v limitované edici s Franckem Bordasem.

Její práce z let 1996–1998 zahrnují sérii obrazů moře. Vydala sérii uměleckých knih v afrických voskových textiliích pro děti. V roce 2000, když ještě malovala, se začala věnovat fotografickým a knižním projektům a v roce 2003 vytvořila malby na divadelní kostýmy pro hru Titus Andronicus v režii Simona Abkariana a uváděnou v Národním divadle Chaillot.

Pracovala také na dlouhodobém fotografickém projektu pro knihu, který zahrnuje fotografování – v pravidelných intervalech – při výstavbě muzea du quai Branly navrženého Jeanem Nouvelem. Vytvořila také (2005) Cosmopolis-Ivry-sur-Seine,[1] sérii portrétů lidí různého původu žijících v Ivry-sur-Seine. To bylo vystaveno na Rhodosu v Řecku jako součást skupinové výstavy s názvem Meteques/Foreigners.

Andreadisová uspořádala 12 samostatných výstav v Paříži, Saint-Valéry-en-Caux, Belle-île-en-Mer, Uzerche a Aténách. Zúčastnila se také řady skupinových výstav.

V průběhu roku 2006 dokončila knihu Chantier Ouvert au Public,[2] která se zabývá výstavbou muzea Quai Branly, ve které sledovala stavbu tříletého díla výjimečného architektonického projektu Jeana Nouvela. Obsahuje fotografie nedokončené práce, pracovníků, každodenního života, estetiky a barev, abstraktní kompozice a nástroje.

Dokončila také knihu „Dias-Tonaltin“, kterou vydala Petra Ediciones v Mexiku.[3] Tato kniha byla rovněž vytištěna v rámci vzdělávacího programu SEP a ve školách v Mexiku kolovala ve 156 000 výtiscích.

Andreadisová pokračuje v práci na Cosmopolis-Ivry-sur-Seine, která je plánována jako kniha po výstavě v Rhodosu-Řecko.[4] Jedná se o sérii portrétů obyvatel cizích obyvatel Ivry, z každé země po jednom, celkem 60 portrétů.

V souvislosti s olympijskými hrami v Aténách v Řecku v roce 2004 realizovala také projekt zaměřený na olympijské téma olympijského ohně.[5]