Druhé vojenské mapování

Druhé vojenské mapování – „Františkovo“ – proběhlo v letech 1806 až 1869 na území Rakouska-Uherska. Měřítko mapování bylo 1 : 28 800. Popud k mapování dal císař František II.

Mapový list druhého vojenského mapování zachycující Deutschlandsberg a Schwanberg

V Čechách a na Moravě se mapovalo na podkladě trigonometrických katastrálních sítí budovaných v letech 1806–1811, někdy se také uvádí, že šlo o vojenskou triangulaci, neboť de facto sloužilo jak pro vznikající katastrální mapy, tak pro mapování vojenské. Výchozím bodem sítě byla pro Moravu věž svatého Štěpána ve Vídni, pro Čechy byl výchozím bodem Gusterberg v Horních Rakousích.

Roku 1816 začalo katastrální mapování. Získané katastrální mapy v měřítku 1 : 2 880 sloužily jako podklad pro vojenské mapování (1819–1858). V letech 1836–1840 se provádělo mapování na Moravě a ve Slezsku, v Čechách se mapovalo v letech 1842–1852.

Topografové používali metodu měřického stolu, některé vzdálenosti se krokovaly. Jeden topograf zmapoval za letní období kolem 690 km².

Čechy byly rozděleny do 267 sekcí, Morava a Slezsko do 146 sekcí. Sekce tvoří čtverce. Mapové listy jsou též čtvercové. Nejčastěji se uvádí délka strany mapového listu 527 mm, což odpovídá 2 rakouským mílím (15,17 km).

Mapy byly lavírované v 11 barvách. Zveřejněny byly pouze odvozené zmenšeniny. Byly to Speciální mapa Království českého (36 listů, vydáno 1847–1860, měřítko 1 : 144 000), Speciální mapa Markrabství moravského a části Vévodství slezského (19 listů, 1844, 1 : 144 000), Generální mapa Království českého (1876) 1 : 288 000 a Schedova generální mapa (1856–1868) 1 : 576 000, z té pak byla odvozena v letech 1873–1876 Generální mapa Střední Evropy 1 : 300 000.