Hvozdík zahradní

Hvozdík zahradní neboli karafiát (Dianthus caryophyllus) je okrasná rostlina z čeledi hvozdíkovitých. Pochází z oblasti okolo Středozemního moře, kde roste planě. Ve střední Evropě se pěstuje ve sklenících nebo na záhonech jako dvouletka, kvete od května do září. Vyžaduje dobře osluněné stanoviště a ochranu před parazity, jako je rez karafiátová.[1] Dosahuje výšky 30–80 centimetrů, má šedozelený stonek a listy, květenstvím je okolík. V přírodě má květ růžovou až fialovou barvu, již od starověku se šlechtí velkokvěté odrůdy, vyznačující se pestrými barvami (bílá, žlutá, červená, často i s panašováním, někdy s využitím genové manipulace také modrá) a výraznou vůní připomínající hřebíček.[2] V České republice je pěstováním karafiátů proslulé město Klatovy.[3]

Hvozdík zahradní
Hvozdík zahradní (Dianthus caryophyllus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rod	hvozdík (Dianthus)
Binomické jméno
Dianthus caryophyllus L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdík zahradní bývá také námětem výtvarných děl, příkladem je Madona s karafiátem od Leonarda da Vinci.[4] Svržení autoritářského režimu v Portugalsku v roce 1974 je označováno jako karafiátová revoluce, protože tato květina byla odznakem povstalců.[5] Červený karafiát je také národním symbolem Slovinska. Karafiáty bývají nošeny jako ozdoba v knoflíkové dírce, patří tradičně k oslavám Svátku práce nebo Dne matek. Theofrastos odvozuje řecký název karafiátu Dianthos z výrazu Diův květ.