Hvězdák vlhkoměrný

Hvězdák vlhkoměrný (Astraeus hygrometricus (Pers.) Morgan 1889) je houba patřící mezi boletoidní gasteromycety. Vyznačuje se hvězdovkovitým habitem a hygroskopickými rameny reagujícími na vlhkost. Jde o jediný evropský druh z rodu hvězdákovitých.[1]

Hvězdák vlhkoměrný
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníBasidiomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhvězdákovité (Astraeaceae)
Rodhvězdák (Astaeus)
Binomické jméno
Astraeus hygrometricus
(Pers.) Morgan 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma
české názvy
  • hvězdák vláhojevný
  • hvězdák vlhkoměrný[1]
  • hvězdice mnohopramenná[3]
  • proměnník mnohopramenný[4]

Vzhled
i – endoperidie
a – exoperidie
g – gleba
Dospělé plodnice, dlaň jako měřítko

Makroskopický

Plodnice jsou nejprve podzemní, zploštěle kulovité (uzavřené), široké 15–33 milimetrů. V dospělosti vystupují na povrch.[1]

Exoperidie (povrch plodnice) rozpraskává na 7–13 (i 20[4]) cípů a dosahuje rozpětí 50–100 milimetrů. Cípy exoperidie jsou hygroskopické – ve vlhku se rozevírají, za sucha se uzavírají. Z vnější strany jsou kožovité, šedé až černohnědé, vnitřní strana (horní, pokud je plodnice rozevřená) je zbarvená žlutohnědě až tmavě hnědočerveně a její povrch je políčkovitě rozpraskaný.[1]

Endoperidie má bochníčkovitý tvar, dosahuje 15–30 milimetrů v průměru. Povrch má kožovitý, zbarvena je šedě až okrově hnědě, s otvorem na vrcholu.[1]

Mikroskopický

Výtrusy dosahují 8–11 μm, jsou kulovité a nesou ostnité bradavky až 1 μm dlouhé.[1]

Výskyt

Mykorhizní druh typický pro oblasti teplomilné květeny.[5] Roste roztroušeně na výslunných stanovištích na písčitém, hlinitém i skalnatém podloží.[1] Objevuje se od srpna do listopadu pod duby, habry a borovicemi.[5] Plodnice na stanovišti vytrvávají do příštího roku. Plodnice mohou být napadeny parazitickým hřibem hvězdákožijným.[6]

Rozšíření

Hvězdák vlhkoměrný je rozšířený celosvětově v teplých oblastech. Roste v Evropě, Africe, Asii a Severní i Jižní Americe.

Záměna

Dospělé plodnice mohou být zaměněny za některé hvězdovky.[5] Od těch se liší makroskopicky i mikroskopicky v několika znacích. Teřich hvězdáku je snadno odloupnutelný, kdežto u hvězdovek je přirostlý.[5] Ústí hvězdáku je na rozdíl od podobné hvězdovky kvítkovité (Geastrum floriforme) nepravidelné, nikoli kuželovité.[7] Spóry hvězdáku jsou výrazně větší, kolem 10 μm, u hvězdovek dosahují zpravidla polovičních rozměrů. Mladé nerozevřené plodnice je možné zaměnit za pestřec.[6]

Význam
Chemický základ astrahygrolů

Houba je nejedlá,[1] z plodnic ale byly extrahovány různé látky (polysacharidy, steroidní složky, deriváty triterpenů astrahygroly), které vykazují protirakovinné, antioxidační a imunitu povzbuzující účinky.

Odkazy

Reference
  1. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Astraeus hygrometricus, s. 554.
  2. Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2014-02-21]. Dostupné online.
  3. VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola G. stellatus, s. 834.
  4. BERNARD, Alexander Josef. Lesnická botanika. Písek: Nakladatel Jaroslav Burian, 1901. 449 s. S. 207.
  5. KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír; POUZAR, Zdeněk, a kol. Houby, česká encyklopedie. Praha: Výběr, 2003. 335 s. ISBN 80-86196-71-2. Kapitola Hvězdák vlhkoměrný, s. 437.
  6. PILÁT, Albert. Suchohřib hvězdákožijný. In: Albert Pilát. Česká mykologie. Praha: Čs. akademie věd, 1953. S. 103.
  7. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hvězdák vlhkoměrný, s. 394–395.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.