Husička krátkoocasá

Husička krátkoocasá (Thalassornis leuconotus) nebo také kachnice bělohřbetá[2] je vrubozobý pták obývající jezera, řeky a močály subsaharské Afriky s výjimkou pralesů, pouštních oblastí a velehor (i když v Keni byl jeden exemplář pozorován v nadmořské výšce 3000 metrů).[3]

Husička krátkoocasá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď	kachnovití (Anatidae)
Rod	Thalassornis
Binomické jméno
Thalassornis leuconotus (Thomas Campbell Eyton, 1838)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V rámci čeledi kachnovitých vytváří samostatný rod Thalassornis. Rozeznáváme dva geografické poddruhy: Thalassornis leuconotus leuconotus žijící na africké pevnině a Thalassornis leuconotus insularis z ostrova Madagaskar.

Dospělí ptáci dosahují délky 43 cm a rozpětí křídel 75 cm, váží 600–800 gramů. Jsou šedohnědě kropenatí, s bílými skvrnami u kořene zobáku a na hřbetě pod křídly. Zobák je černý a nohy šedozelené.

Husička krátkoocasá je obratný potápěč, pod vodou vydrží až půl minuty. Živí se převážně lekníny a dalšími vodními rostlinami, stravu si zpestřuje larvami vodního hmyzu. Po deštích migruje za potravou po celé zaplavené krajině, v období sucha se stahuje na velké vodní plochy. Rozmnožuje se po celý rok. Do hnízda v rákosí klade samička čtyři až deset vajec, mladé husičky se líhnou po čtyřech týdnech. Na stavbě hnízda a inkubaci vajec se podílejí obě pohlaví.[4]

Hlavním predátorem je orel jasnohlasý. Lidé loví husičky jen výjimečně, vzhledem k nevalné chuti jejich masa. Počet žijících jedinců se odhaduje na osm až devatenáct tisíc, s mírně klesající tendencí kvůli ubývání přirozeného habitatu.[5] Husička krátkoocasá je díky svému rozsáhlému areálu zařazena jako málo dotčený taxon, patří k druhům uvedeným v Dohodě o ochraně afrického a euroasijského stěhovavého vodního ptactva (AEWA).