Hunzibové

Hunzibové jsou spojení s obcí Gunzib (Hunzib) ležící v oblasti Bežta v Dagestánu. Dalšími obcemi s většinou Hunzibů v populaci jsou nedaleké obce Nachada a Gurbatli. Hunzibové dále žijí na kutanách v nížinách Dagestánu.

V starší ruské literatuře jsou označovaní jako Chundzalové, Chundzové, Undzové, Gunzové. Jde pravděpodobně o potomky původních Chundzů, kteří obývali území za Didoetií. Staré gruzínské záznamy nazývají rozsáhlé území severovýchodně za Didoetií jako Chundzetie (Chundzeti) a Avarům, kteří historickou Chundzetii dnes obývají říkají Chundzové (Chundzebi). O původu Avarů existuje několik teorií.

Celkový počet Hunzibů nepřesahuje číslo 2000. Ruské statistiky uvádějí čísla vyšší. Jde pravděpodobně o záměnu, kdy někteří Avaři žijící v Gruzii nazývají sebe Chundzi a tedy jsou bráni jako Hunzibové a dále problém s rozdělením Cunty na okres Cunta a oblast Běžta.

Jazyk Hunzibů hunzibština patří mezi severovýchodokavkazské jazyky a dále spadá mezi východní didojské jazyky. Některé zdroje berou již hunzibštinu jako dialekt avarštiny. S ostatními didoetskými národy se dorozumívají v avarštině i ruštině.

Oficiálním náboženstvím Hunzibů je sunnitský islám. Kdy hunzibské kmeny konvertovaly k islámu není doloženo.

Život Hunzibů je typický pro všechny horské kavkazské kmeny (tzv. tukchumy), které se dále dělí na klany (tzv. tejpy). Přetrvávají u nich staré pohanské zvyky. Jejich hlavní pracovní náplní je chov hospodářských zvířat. Hunzibové žijící na kutánách v nížinách Dagestánu se živí převážně jako stavební dělníci. Ženy se starají o děti a pracují v domácnosti. Jen málo Hunzibů dosáhlo na vysokoškolské vzdělání.