Humensko

V devatenáctém století býval val na hradišti považován za mohylu mytologické Kazi, což vyvrátil Josef Ladislav Píč a v roce 1916 potvrdil Jan Axamit. Ten zde získal archeologické nálezy z neolitu, eneolitu, doby bronzové a hradištní. Žádné však neumožnily určit období, kdy bylo postaveno opevnění.[2] Přestože nebylo možné zjistit dobu vzniku opevnění, bylo místo pravděpodobně spojeno s blízkým brodem přes řeku. Mohlo tedy sloužit jako jakási snadno bránitelná stanice na významné obchodní cestě.[3]

Staveništěm hradiště se stala ostrožna v severovýchodním výběžku Hořovické pahorkatiny[4] s nadmořskou výškou 246 metrů.[5] Plocha hradiště měří 0,9 hektaru a má trojúhelníkový tvar. Přirozenou ochranu jí poskytují strmé svahy spadající k Berounce nebo do údolí potoka Humenská. Jediná přístupná strana se nachází na jihu, kde ostrožnu spojuje s okolím třicet metrů široká šíje.[2] Zde byl vyhlouben příkop a ze získaného materiálu navršena hradba,[3] z níž se dochoval až pět metrů vysoký val.[2] Cesta do údolí obchází západní konec valu, aniž by byla valem či příkopem přerušena, a prochází přímo plochou hradiště.[3]

Podle Josefa Dufka je pozůstatkem opevnění také terénní stupeň na severovýchodním okraji vrcholové plošiny[3] a za opevnění bývá považován také terénní útvar podél cesty směřující k Berounce[2] na jihovýchodním a severovýchodním svahu ostrožny. Pavel Bolina a Tomáš Klimek však severovýchodní okraj plošiny interpretovali jako ochranu níže vedoucí cesty před splachem hlíny z plošiny a domnělé opevnění cesty považují za úvoz.[3]