Hrubé kolo

Hradiště bylo osídleno v době bronzové a halštatské.[2] Poprvé je popsal Jaroslav Mackerle v roce 1948, který získané artefakty datoval do období platěnické kultury doby halštatské. Další keramické střepy nalezené v roce 1998 pochází snad z období kultur popelnicovým polí z mladší a pozdní doby bronzové.[3]

Ve vrcholném středověku byla lokalita využita místními správci knížecího majetku ke stavbě opěrného bodu. Když okolní krajina přešla do majetku olomouckého biskupství (roku 1262 už byla součástí jeho majetku), bylo sídlo v místech původního hradiště opuštěno.[4]

Ostrožna s hradištěm o rozloze 0,7[3] hektaru je součástí Drahanské vrchoviny.[5] Přirozenou ochranu hradišti poskytovaly strmé svahy, ale na přístupné východní straně vzniklo opevnění v podobě příkop a valu,[3] které chrání plochu srdčitého tvaru s rozměry 90 × 80 metrů.[4] Stopy fortifikace jsou však patrné i na ostatních stranách.[3] Podle Miroslava Plačka bylo pravěké hradiště opevněné jen palisádou, zatímco nízký val s příkopem jsou středověkého původu, protože val se nachází před příkopem.[4] Val je místy téměř neznatelný[1] a vyšší je pouze v místě přístupové šíje.[4]