Hraniční syndrom (umělecká skupina)

Spojení slov hraniční a syndrom má napovídat, že otázka záboru a poválečného nuceného vysídlení Sudet zůstala bolavým místem společné česko-německé historie.

Skupina vznikla v roce 2012 poté, co její členové „náhodně“ zjistili, že se problém Sudet každého z nich osobně dotýká. Na konci roku 2014 se k seskupení připojili přední němečtí umělci, bratři Hansjürgen[1] a Lothar Joachim Gartnerové[2], kteří jsou současně autentičtí svědkové odsunu.

Tvůrci se kreativním a rozrůzněným způsobem vyjadřují k zániku „jednoho světa“ a zkoumají dopady „odsunu“ na všechny^[zdroj?!] sféry společnosti. Název projektu zvolila kurátorka podle v současnosti velmi frekventovaného tématu, nejčastější klinické psychiatrické diagnózy. Také v tomto případě se „syndrom“ týká specifické nefunkčnosti a nedokonalosti lidské mysli.

Dosavadní prezentace sdružení jsou zcela nepolitickým vyjádřením názorů na téměř tisíciletou otázku hraničních území Čech a Moravy a soužití se sousedními národy. Podle autorů je problematika pohraničí, Sudet, nejen velmi stará, ale také neobyčejně složitá a pro další vývoj naší společnosti je její náprava velmi důležitá. Nesnaží se najít definitivní a univerzálně platné řešení. Poukazují na nutnost transformace vnímání celého problému. Ztráta Sudet znamená pro obě strany dostatečný podnět pro hledání společné lítosti nad tím, co se událo a o co přišli. Autoři se pokusili hledat pozitivnější východiska a nalezli prostor pro znovuoživování multikulturality a obnovování kontaktů. Uměleckým projektem Hraniční syndrom, který je i názvem sdružení umělců, se chtějí podílet na kultivaci obou národních společenství, která mají staletou společnou historii.

Jako autory nás překvapilo, jak dokonale před námi začala vystupovat další a další spojení z našich životů a z minulosti našich rodin. Naším společným cílem je umělecká konfrontace vizí těchto událostí, a to bez jakékoliv vnější cenzury.
Rea Michalová, kurátorka