Hradlový most (Modrava)

Výstavba plavebního kanálu probíhala v letech 1799 až 1801 za účelem dopravy dřeva ze Šumavy až do Prahy, protože tok řeky Vydry nebyl k tomuto účelu vhodný.[2] Plavební kanál protéká deseti kamennými klenutými mostky, má délku 14,4 km, jeho šířka kolísá od 1 do 5 metrů s průměrným spádem asi 3 promile.[2] V roce 1958 byl jak celý plavební kanál tak i most s jezem prohlášen za kulturní památku – industriální dědictví.[2] Až do roku 1959 vedla přes most silnice spojující Modravu se Srním[2](prameny [3] a [1] uvádějí, že až do roku 1953 přes hradlový most vedla silnice z Rokyty na Modravu[1][3]). Poté, co byl vystaven nový most pod Antýglem a nová silnice, začalo vodní dílo „Rechle“ chátrat[2] a nakonec byl hradlový most dokonce odstraněn.[1] Na náklady správy národního parku, chráněné krajinné oblasti Šumava a tehdejší Západočeské energetiky Plzeň, a.s. bylo v letech 1999 až 2000 toto vodní dílo obnoveno.[2] Od roku 1999 je součástí tohoto vodního díla i rybí přechod umožňující rybám překonat jez a dostat se při putování dále proti proudu řeky Vydry.[2]

Most je dřevěný s žulovými pilíři a s s lichoběžníkovými věšadly dvoumetrové výšky.[2] Most o délce 72 metrů a šířce 3,5 metrů stojí šikmo k toku řeky Vydry.[2] Most spolu s jezem měl zachycovat po Vydře volně plavené polenové dříví a usměrňovat jej do plavebního kanálu.[2] Do vazných trámů (umístěných mezi pilíři mostu) se osazovala dřevěná hradla (tzv. hrabla, česle, rechle) pro zachycování plaveného dřeva.[2] Po vytažení silných trámků (zasunutých kolmo k vozovce hradlového mostu), které zadržovaly plavené dřevo, došlo k náhlému uvolnění nahromaděných plavených polen a jejich další cestě plavebním kanálem.[4]

• 
  Na dobové fotografii (1931)
• 
  Zachycování polenového dřeva (před rokem 1949)
• 
  Pohled proti toku Vydry (2013)
• 
  Informační tabule u parkoviště
• 
  Vtokový objekt do plavebního kanálu (2013)