Hradec u Stoda (hradiště)

Soubor keramických střepů získaných zejména povrchovými sběry umožnil datovat dobu trvání hradiště do devátého až dvanáctého století, ale je pravděpodobnější, že opevnění bylo postaveno až v desátém století.[2] Jeho vznik mohl souviset s obchodní cestou, která spojovalo střední Čechy a Řezno. Menší množství nálezů dokládá osídlení lokality také v době bronzové v období milavečské kultury. Hradiště bylo pokojně opuštěno na konci dvanáctého[2] nebo na počátku třináctého století. Některé části hradby byly rozebírány na stavební materiál, ale na jiných se dochovaly stopy požáru.[3]

Dvoudílné hradiště se nacházelo na ostrožně obtékané řekou Radbuzou a Touškovským potokem.[4] Opevnění chránilo plochu o rozloze 6,02 hektaru, přičemž větší předhradí mělo plochu 3,86 hektaru a akropole 2,16 hektaru.[3] Tvořily je hradby a příkopy, na jejichž stavbě se podle rozdílných materiálů i způsobů stavby podílely různé skupiny pracovníků. Opevnění předhradí bylo na jižní, západní a severní straně pravděpodobně zdvojené.[2]

Archeologický výzkum provedený v roce 1972 umožnil rekonstruovat podobu hradby předhradí. Tvořila ji zeď z nasucho kladených kamenů široká až 1,6 metru, za kterou následovala dřevohlinitá roštová konstrukce. Před hradbou se nacházela 2,5 metru široká berma dlážděná drobnými kameny, která oddělovala příkop hluboký nejméně tři metry. Dochované části valu dosahují výšky až osm metrů na vnější a dva metry na vnitřní straně.[3]

Západní část akropole včetně míst, kde se vnitřní val napojoval na obvodové opevnění, zanikly při stavbě železnice. V jedenáctém století byl na akropoli postaven kostel svatého Vavřince poprvé připomínaný v roce 1298. Roku 1669 byl výrazně rozšířen, ale po roce 1782 zanikl.[3]