Hrad smrti
Hrad smrti (také Hrad Smrti) je báseň v próze Jakuba Demla vydaná v roce 1912. Text vznikl v roce 1909 jako popis snu. S rukopisem se před vydáním radil se svým přítelem Otokarem Březinou, který doporučil Demlovi napsání předmluvy a vysvětlujících dodatků do textu. Deml poté v předmluvě Hrad pojal jako nalezený text neznámého autora, který pouze vydává a Březina byl z pojetí nadšen. Před vydáním též navázal kontakt s Josefem Váchalem, který nakonec Hrad vyzdobil barevnými dřevoryty.[1]
| Hrad Smrti | |||
|---|---|---|---|
| Autor | Jakub Deml | ||
| Ilustrátor | Josef Váchal | ||
| Obálku navrhl | Josef Váchal | ||
| Země | Rakousko-Uhersko | ||
| Jazyk | čeština | ||
| Žánr | snová báseň v próze | ||
| Vydavatel | vlastním nákladem | ||
| Datum vydání | 1912 | ||
| Počet stran | 51 | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
V roce 2008 uvedlo Divadlo U stolu dramatizaci díla.[2]
Příběh
Příběh nese surrealistické, někdy až hororové, prvky. Hlavní hrdina utíká před nejasným nebezpečím a zároveň vzpomíná v rozvitých větách na jiné příhody z dosavadního života. Na konci se potom dostává do labyrintu mnoha chodeb, kde pouze jedna vede do bezpečí, ostatní k jisté smrti. Hrdina končí v místnosti s Ní (smrtí). Jakub Deml čas od času přerušuje text poznámkami a upozorňuje čtenáře na možná vysvětlení některých obratů či na nejistotu zařazení stránek jak šly po sobě, protože nebyly číslované. Objevuje se zde pro Demla typický motiv bratra a sestry.
Ukázka
Ukázka je citována z fotoreprintu vydání z roku 1912 vydaného nakladatelstvími Jota, Arca JiMfa a Paseka v roce 1992 z lásky k Demlovy a Váchalovi, proto je možno si povšimnout některých typografických či sazečských chyb. Tento konkrétní text potom zachycuje návrat v čase, vzpomínky, ale i ono nejasné nebezpečí údajného autora, následně potom do textu vstupuje vydavatel svoji poznámkou, kde rozebírá text a vlastně přiznává svoji inspiraci Březinou a Máchou. Čtenář si též může povšimnout specifického autorovo zacházení s velkými písmeny.
jsem tehdy neumřel, a nevrací-li se jen duše má na
ona místa, kde jsem trpěl? Tuto naději zcela
vyvracejí okolnosti přítomné.—Město?(Poznámka
vydavatelova. Tímto slovem začíná, dle mého do-
hadu, zcela nová fáse života, viděného — jak my-
slím — nazpět, ve světle druhého žití. Díky svým
studiím poesie české, odvažuji se tvrditi, že jsem
našel dvé analogií k této části „HraduSmrti“:Karla
Hynka Máchy „Sen o Praze“ a Otokara Březiny
„Město“. Není tu arci místa, — to učiním jindy a
ve zvláštní studii, na kterou se zatím připravuji —
abych Město našeho Rukopisu kriticky srovnával
s „Městy“ právě uvedených Autorův, i jest mi spo-
kojiti se prozatím s tvrzením, že Město mnou ob-
jeveného Rukopisu jest v podstatě (ceteris paribus)
totožno s Městem „Větrů od Pólů“. Zde končí po-
známka vydavatelova].
Hrad smrti. Brno: Jota (ISBN 80-85617-00-5), Arca JiMfa (ISBN 80-901043-4-7); Praha: Paseka (ISBN 80-85192-31-4). s. 39–40
Postavení Hradu smrti v díle Jakuba Demla
Je spolu s díly Moji přátelé (1913) a Tanec smrti (1914) zařazen mezi básně v próze či snové básně v próze. Toto dílo je pro Demla velmi důležité z toho důvodu, že se stalo v „Sybilliným proroctvím“ předpovídající mnohé události, které měl v příštích letech prožít, ať už to byla smrt jeho sestry v roce 1910 nebo smrt Pavly Kytlicové v roce 1939. Motiv pomyslného splnění tohoto proroctví se objevil při vydání Zapomenutého světla.[3]
Reference
- DEML, Jakub. Hrad smrti. Ediční poznámka Radovan Zejda. Praha; Brno: Paseka; Jota; Arca JiMfa, 1992. Kapitola Ediční poznámka, s. 88.
- Hrad Smrti [online]. Divadloustolu.cz, 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupné online.
- Za Sibyllino proroctví označil sám Deml v dedikaci k vydání Hradu smrti v roce 1935; Zejda, s. [92]
Externí odkazy
Dílo Hrad smrti ve Wikicitátech- Hrad smrti – ukázka díla na Deml.cz
- První vydání Hradu Smrti s ilustracemi Josefa Váchala na webu Národní knihovny ČR