Hrabačov

Osada Hrabačov (krkonošským nářečím Hrabičkou) je bývalou samostatnou obcí, nyní částí města Jilemnice v okrese Semily.

Hrabačov
Dům č.p. 784
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJilemnice
OkresSemily
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°37′19″ s. š., 15°30′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel716 (2011)[1]
Katastrální územíHrabačov (4,55 km²)
PSČ514 01
Počet domů225 (2011)[1]
Hrabačov
Další údaje
Kód části obce59978
Kód k. ú.659975
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka pochází z roku 1488,[2] kdy je v Deskách dvorských připomínán M. Stieniczka z Hrabaczowa. Při dělení štěpanického panství roku 1492 přešel Hrabačov spolu s horní částí Jilemnice a dalšími vesnicemi do majetku Hynka z Valdštejna. Později panství převzali pánové z Újezdce a Kúnic, Křinečtí z Ronova, Harantové z Polžic a Bezdružic, Albrecht z Valdštejna a nakonec Harrachové, kteří panství roku 1701 opět sjednotili.

Hrabačov se za druhé světové války stal hraniční obcí, přičemž na hlavní křižovatce vznikla celnice pro provoz mezi Protektorátem a Německou říší. Ke konci války byl poblíž zřízen lazaret Volkssturmu.

Hrabačov jako samostatná obec fungoval až do roku 1961, kdy byl připojen k Jilemnici.[3]

Geografie

Geograficky je Hrabačov sevřen mezi čtyři zalesněné hřebeny a kopce: Chmelnice (621 metrů) na severu, Bubeníkovy vrchy (588 metrů) na severovýchodě, Kozinec (561 metrů) na jihozápadě a Žlábek (cca 500 metrů) na jihovýchodě.

Hrabačovem protéká od severu k západu říčka Jizerka, do které se od jihu vlévá potok Jilemka a od východu potok Hatina.

Obyvatelstvo

Střed městské části se nachází asi 1,5 km severně od centra města Jilemnice, s níž ho pojí souvislá zástavba. Hrabačov je v této souvislosti také názvem katastrálního území o rozloze 4,55 km².[4]

Hospodářství a doprava

Během vlády Harrachů zde byla založena bělidla. Vodní zdroje daly podklad pro vybudování průmyslu (bělidlo, pila, mlýn, elektrárna, vápenka).

Roku 1851 protnula Hrabačov nová císařská silnice z Liberce do Trutnova, která nahradila původní trasu vedenou přes hřebeny na Víchovou. Tato současná silnice I/14 se tak stala hlavní osou obce ve směru západ-východ. Přibližně uprostřed osady tuto silnici křižuje silnice II/286, která je osou ve směru jih-sever a jejíž severní část byla v období mezi válkami nově vystavěna coby Masarykova horská silnice z Hrabačova na hřeben Krkonoš.

Při velkorysých rekonstrukcích hlavních tahů v ČSSR byla jak zkapacitněna hlavní silnice I/14, tak i narovnána silnice II/286 (její původní stopa byla přestavěna na místní komunikaci), přičemž v letech 1976–77 vznikla přehledná velkokapacitní křižovatka. Vzhledem k tomu, že se zde od 90. let stávalo čím dál více vážných dopravních nehod[5], byla tato průsečná křižovatka v roce 2008 přestavěna na okružní s neprůhledným středem[6].

Jihozápadním okrajem osady pak prochází železniční trať 042, zprovozněná roku 1899. V Hrabačově byla postavena nádražní budova a nákladiště s manipulačními kolejemi, od kterého byla v polovině 60. let postavena vlečka do tehdy nově postaveného závodu Cutisin (nyní Devro) pro výrobu potravinářských střívek.

Pamětihodnosti

  • Dům Bohumila Hanče
  • Vejnarova motorová elektrárna
  • Hrabačovská zvonice z roku 1861

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 450.
  3. DetailPl. www.genea.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
  5. Regionservis.cz: Zvýšení bezpečnosti silniční sítě - prezentace pro V. setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje]
  6. Policie ČR: Okružní křižovatka Hrabačov byla uvedena do předčasného užívání

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.