Volkssturm

Volkssturm byla německá lidová domobrana, která vznikla nařízením Adolfa Hitlera ze dne 25. září 1944. Byla tvořena civilními osobami mužského pohlaví od šestnácti do šedesáti let. Vyzbrojení, organizaci a výcvik měl na starosti velitel SS Heinrich Himmler. Tato domobrana byla vyzbrojena lehkými zbraněmi (pušky, kulomety, pancéřově pěsti) a měla pomoci zastavit útok spojeneckých vojsk. Byla vycvičena na provádění protitankových překážek. Posláním Volkssturmu byla ochrana týlových pozicí, železnic, opevnění apod. Od ledna 1945 byly jeho jednotky vysílány i do prvních linií fronty či k obraně měst. Na západní frontě se často příslušníci Volkssturmu vzdávali bez boje, avšak na frontě východní často bojovali zarputile až fanaticky. V závěru války, kdy už bylo Němcům zcela jasné, že je konec, odmítali někteří z nich nesmyslně bojovat. Tito lidé byli zvláštními komandy SS lynčováni pověšením na sloupy elektrického osvětlení, přičemž dostali na krk cedulku, že se jedná o zrádce či pomahače bolševiků.

Nárameník člena Volkssturmu

Příslušník Volkssturmu se učí zacházet s pancéřovou pěstí (Berlín, jaro 1945)

V českých zemích Volkssturm pomáhal německým bezpečnostním silám v střežení železničních tratí a objektů, v potlačování partyzánského odboje, účastnil se i represivních akcí proti civilnímu obyvatelstvu v oblastech působení partyzánů. V samém závěru války se účastnil bojů proti postupující Rudé armádě, přičemž např. v bojích o Brno, kde žila početná německá menšina, způsobil Sovětům značné ztráty, zlikvidoval několik sovětských tanků. Neblaze proslul při květnovém povstání českého lidu, když se podílel na střílení povstalců, ale i neozbrojených civilních obyvatel ze zálohy. Bezprostředně po ukončení bojů se příslušníci Volkssturmu (již jako „bezbranné německé civilní osoby“) v mnohých případech stávali oběťmi odplaty a vyřizování účtů.