Seznam hrabat z Rietbergu
Toto je seznam rietberských hrabat, (německy Grafen von Rietberg) panovníků Rietberského hrabství, se sídlem na území dnešního města Rietberg.
Období vlády | Panovník | Poznámky |
---|---|---|
1237–1264 | Konrád I. | Konrád z Werl-Arnsberg-Cuyku obdržel podíl v severní části Arnsbergu a nazval jej podle své rezidence hrabství Rietberg. |
1264–1282 | Bedřich I. | Bedřich převzal správu nad hrabstvím již dlouho před smrtí svého otce Konráda a také zemřel ještě za jeho života. |
1282–1313 | Konrád II. | Konrád panoval od roku 1302 společně se svým bratrem Bedřichem. Hrabství bylo mezi ně rozděleno. |
1302–1322 | Bedřich II. | Bedřich panoval nejprve se svým bratrem Konrádem a poté se svým synovcem Otou. |
1313–1347 | Ota I. | Jelikož jeho strýc Bedřich II. zemřel mužských potomků, panoval Ota od roku 1322 ve znovusjednoceném hrabství. |
1347–1365 | Konrád III. | Konrád vybudoval právní řád Rietberského panství, tím, že hrabství předal císaři jako léno a obdržel je zpět s rozšířenými pravomocemi. |
1365–1389 | Ota II. | |
1389–1428 | Konrád IV. | |
1428–1472 | Konrád V. | Konrád musel předat Rietberské hrabství jako léno pod správu Hesenského lankrabství za bezprostřední podřízenost císaři ein. |
1472–1516 | Jan I. | |
1516–1535 | Ota III. | Ota sňatkem s Onnou z Esensu vyženil nárok na Harlingerland. |
1535–1552 | Ota IV. | Ota v Rietberském hrabství zavedl luterské vyznání. |
1552–1562 | Jan II. | "Bláznivý Jan (Der tolle Johann)" zemřel v zajetí jako poslední mužský potomek Rietbergů z arnsberské linie. |
1565–1584 | Armgard | Armgard zemřel bezdětný. |
1584–1586 | Walburgis | Sňtakem s východofríským hrabětem, Ennem III. z dynastie Cirksena, založila Walburgis dynastii Ostfriesland-Rietberg. |
Období vlády | Panovník | Poznámky |
---|---|---|
1586–1618 | Sabina Kateřina | Sabina Kateřina v Berumském vyrovnání získala Rietberské hrabství a vzdala se Harlingerlandu ve prospěch Východního Fríska. Za její vlády byl Rietberg rekatolizován. |
1618–1625 | Jan III. | Jan byl manžel a strýc Sabiny Kateřiny. Panoval v Rietbergu po její smrti a založil klášter. |
1625–1640 | Arnošt Kryštof | V době jeho vlády končí zmatky třicetileté války a byla dokončena stavba kláštera v Rietbergu. |
1640–1660 | Jan IV. | |
1660–? | Anna Kateřina | Anna Kateřina byla vdova po Janovi a přežila všechny své syny. |
1660–1677 | Bedřich Vilém | Bedřich Vilém padl jako mladý u Štrasburku |
1677–1680 | František Adolf Vilém | Aby mohl i nadále zastávat úřad kapitula, postoupil rietberské panství nejprve svému bratrovi Ferdinandu Maxmiliánovi a po jeho smrti jeho neteřím. |
1680–1687 | Ferdinand Maxmilián | |
1699–1758 | Marie Ernestina Františka | Jako poslední z východofríské dynastie se vdala za Maxmiliána Oldřicha z Kounic, čímž byl položen základ dynastie rietberských Kouniců (Kaunitz-Rietberg). |
Období vlády | Panovník | Poznámky |
---|---|---|
1746–1794 | Václav Antonín | Václav Antonín po smrti svého otce spravoval rietberské panství společně se svou matkou Marií Ernestinou Františkou. |
1794–1797 | Arnošt Kryštof | |
1797–1812 | Dominik Ondřej | Za vlády Dominika Ondřeje bylo Rietberské hrabství mediatizována a zprvu připojeno k napoleonskému Vestfálskému království. |
1812–1848 | Alois | Alois prodal panskostavovská práva Rietbergu, která vlastnil ještě pod pruskou nadvládou, pruské koruně. |
Titul rietberských hrabat v současnosti
Titul hraběte z Rietbergu je v současné době součástí titulů lichtenštejnských knížat, a to na základě manželskému spojení Agnes, sestry Sabiny Kateřiny s knížetem Gundakarem z Lichtenštejna.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.