Howard Georgi

Vzdělání získal na Harvardově univerzitě a na Yaleově univerzitě, kde v roce 1971 získal doktorát. [1]

V roce 1981 navrhl spolu s Savasem Dimopoulosem model velkého sjednocení SU(5) s lehce narušenou supersymetrií. Jde o jednu z fundamentálních rpací pro Minimální supersymetrický standardní model (MSSM). Na měřeních z urychlovače částic Large Electron-Pozitron Collider (LEP) vedly k závěru, že minimální supersymetrický model vede na rozdíl od standardního modelu k přesnému kalibračnímu sjednocení.

Od té doby Georgi pracoval na dalších problémech ve fyzice. Zabýval se modely složených Higgsů, efektnívní teorií těžkého kvarku, malým Higgsem [2] nebo nečásticovou teorií, což je myšlenka navržená Georgim v roce 2007, že existuje hmota, která nemůže být vyjádřena v pojmu částic, protože její součásti jsou škálově invariantní. [3][4]

Spolu s Vadimem Kuzminem obdržel Pomerančukovu cenu Alichanova ústavu pro teoretickou fyziku za rok 2006. [2]

Georgi napsal několik knih, zejména publikaci "Lie Algebras in Particle Physics", "The Physics of Waves" a "Weak Interactions and Modern Particle Theory".

V roce 1995 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických [1] a ve stejném roce obdržel také Sakuraiovu cenu. V roce 2000 potom získal Diracovu medaili, kterou sdílel s Jogeshem Patim a Helen Quinnovou. [5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Howard Georgi na anglické Wikipedii.