Hotel Kavkaz

Hotel Weimar v roce 1904 po poslední přestavbě

Na slunném vyvýšeném severozápadním okraji Goethova (tehdy Horního) náměstí se rozhodl postavit svůj palác Franz von Klebelsberg-Thumburg. Stavba začala v roce 1818[1] a byla dokončena v květnu 1821. Dokončený dům byl dvoupatrový, měl 13 oken v průčelí a 6 oken na křídlech. Uvnitř bylo 35 pokojů, 3 kuchyně, stáje pro 24 koní a ve dvoře stání pro 10 povozů. Z obou stran domu byly z náměstí vjezdy pro kočáry a nad hlavním vchodem uprostřed čelní fasády byl vyhlídkový balkon. Na dvůr za palácem do svahu plynule navazovaly upravené zahrady o rozloze cca 3 700 m² (1 152 klafterů). Dům získal po svém otevření právo pohostinství a začal ubytovávat hosty.[2]

Podle svého majitele byl dům nejprve znám jako Klebelsberkův palác, po několika návštěvách výmarského velkovévody Karla Augusta byl později přejmenován na jeho počest na „Gasthof zur Stadt Weimar“, z čehož vzniklo zkrácené Hotel Weimar.[2]

6. března 1870 koupil hotel Filip Hammerschmid a v roce 1872 jej nechal přestavět. Palác v této podobě již nebyl dominantou náměstí a srovnal svou výšku s okolními stavbami. Filipův syn Josef Hammerschmid však nechal hotel znovu přestavět v roce 1904 a to ve velkorysém stylu pro slavného hosta – anglického krále Edwarda VII, který již předtím v hotelu opakovaně pobýval. Přestavbu ve stylu secese navrhoval vídeňský architekt Arnold Heymann a došlo během ní jak ke změnám fasád a rozsáhlým úpravám zahrad, tak k moderní výbavě interiérů. V exteriérech se tato podoba zachovala dodnes.[2]

Dvůr za hotelem ještě s oběma bočními křídly v roce 2012

Posledními majiteli z rodu Hammerschmid byl Theodor a poté jeho vdova. V roce 1945 hotel přejmenovali američtí vojáci na King of England (a okolní náměstí na Americké náměstí) a ubytovali se v něm američtí důstojníci. Okolo roku 1950 převzala hotel do svých rukou místní organizace Československých státních lázní. V souvislosti s tím byl hotel přejmenován na Kavkaz (a náměstí na náměstí Klementa Gottwalda). Nový majitel nechal provést rekonstrukci interiérů tak, že došlo k propojení se sousedními domy Zelený kříž (tehdy Split) a Černý orel (tehdy Jitřenka). Celý komplex sloužil do roku 1990 jako lázeňské sanatorium, poté krátce opět jako lázeňský hotel, ale 1994 byl uzavřen a od té doby je opuštěn.[2]

V lednu 2018 se v jednom ze zadních křídel hotelu propadly stropy a kvůli narušené statice nosných zdí byl v následujících dnech celý zadní trakt stržen k zemi.[3] Přes podezření na pohyb osob v objektu hasiči v sutinách nikoho nenašli.[4]

• Už v roce 1821 a poté opět v roce 1822 zde pobýval Johann Wolfgang von Goethe. Na domě poté bývala až do roku 1945 jeho pamětní deska.[2]
• Karl Augustus, velkovévoda Sasko-výmarsko-eisenašský.[2]
• Edward VII., král Spojeného království.[2]
• 16. srpna 1904 se zde král Edward VII. a císař František Josef I. setkali na slavnostní hostině (císař však bydlel jinde).[5]
• Alexandr I. Karađorđević, král Srbů, Chorvatů a Slovinců, i s královnou Marií.[2]
• Německý maršál August von Mackensen.[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázeňský dům Weimar / Kavkaz na Wikimedia Commons
• Půdorysy II.–IV. podlaží
• Video Urbex channel: prohlídka interiérů 2014
• Video: Bourání zadního traktu hotelu v lednu 2018