Horní mlýn (Zahrádka)

Mlýn stál pravděpodobně již roku 1560 při dělení zelenohorského majetku mezi bratry Viléma a Hynka ze Šternberka; při tomto dělení je zmíněn Trsínský rybník. V roce 1669 je ve vrčeňské matrice uváděn zahrádecký mlynář Jan Trsín a Urbář zelenohorský uvádí v roce 1681 mlynáře Matěje Trsína.[1]

V roce 1721 jej vlastnil Vít Vaněček. Jan Vaněček měl ve mlýně výčep piva a proto byl osvobozen od roboty. Jedinou dceru Františka Vaněčka Marii si roku 1885 vzal Josef Šlechta, který následně mlýn převzal.[1]

Po roce 1920 se ve mlýně téměř nemlelo. Druhá manželka mlynáře Josefa Šlechty Barbora zemřela bezdětná a mlýn zdědila její neteř. Potomci poté ještě před rokem 1989 prodali mlýn k rekreaci.[1]

Mlýnice a dům jsou pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dům je zděný, jednopatrový. Dochovaly se v něm původní klenby, krov a černá kuchyně a také torzo obyčejného složení (k roku 1881 měl mlýn 1 české složení).[1]

Voda na vodní kolo vedla náhonem a odtokovým kanálem se vracela zpět do potoka. Z rybníka byla voda vedena potrubím v hrázi do žlábku, na který navazovaly dřevěné vantroky.[1]

Dochovalo se vodní kolo na vrchní vodu od výrobce Františka Mikyšky z Kojetína. V roce 1881 je doloženo 1 kolo o průměru 5 metrů a v roce 1930 jedno kolo na svrchní vodu o průměru 5 metrů, hloubkou korečků 30 cm a šířkou 50 cm (hltnost 0,05 m³/s, spád 4,92 m, výkon 2,1 HP). Roku 2017 bylo vodní kolo obnoveno. [1]