Horní Radíkov

Horní Radíkov (německy Oberradisch) byla původně samostatná obec asi 3,5 km na severozápad od Českého Rudolce. Nyní je její místní částí. Nejbližší železniční stanice jsou Dačice a Kunžak v Čechách. Nadmořská výška činí 605 m n. m. Pošta je Dačicích. Jde o malou, dříve německou obec se silnou českou menšinou, později českou se silnou německou menšinou, po roce 1945 české obyvatelstvo. Nyní je zde evidováno 25 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel.[3]

Horní Radíkov
Návesní rybník s lekníny
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecČeský Rudolec
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°5′7″ s. š., 15°17′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 (2011)[1]
Katastrální územíHorní Radíkov (2,18 km²)
PSČ380 01
Počet domů25 (2011)[1]
Horní Radíkov
Další údaje
Kód části obce137723
Kód k. ú.737721
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Obec je situována v údolí přítoku Radíkovského potoka, v severovýchodní části Novobystřické vrchoviny. Je obklopena vyššími vrchy se žulovými skalními útvary, např. Skalkou na jihozápadě. (M. Hrádek) 

Horní Radíkov je také název katastrálního území o rozloze 2,18 km2.

Historie

První písemná zmínka o vsi je z roku 1356 (uváděn je také rok 1459[4]) ji držel Dobeš z Kamenice. Ves náležela k hradu Landštejnu. Od poloviny 15. století byl Horní Radíkov v držení rodiny vladyků z Maříže a na Rudolci. V roce 1459 byla ves prodána spolu s bílkovským statkem Volfgangu Krajíři z Krajku na Dačicích. Jako majetek Krajířů zůstal Horní Radíkov do roku 1560, kdy byl spolu s vesnicemi Matějovcem, Vlastkovcem, Stálkovem a Stoječínem oddělen ve prospěch druhorozeného Zdeňka Krajíře z Krajku. Po jeho smrti se dostal roku 1580 do majetku manžela jeho dcery Anny Viléma z Roupova. V roce 1597 se stal Horní Radíkov součástí rudoleckého panství, kde setrval až do zrušení patrimoniální správy v roce 1849.

Před třicetiletou válkou bylo v Horním Radíkově 13 usedlostí, z toho zůstaly za války osazeny 4 a 9 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 4 usedlosti.

Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Horním Radíkově 121 obyvatel, z toho 55 mužů a 66 žen ve 24 domech a 25 domácnostech. Z nich se 9 obyvatel živilo zemědělstvím a 1 živností, vedle 15 nádeníků. Desátek v obilí se odváděl faře v Českém Rudolci. Na týdenní pondělní trhy se z Horního Radíkova jezdilo do Slavonic. Jediný zdejší živnostník byl krejčí. V roce 1850 měla 144 obyvatel.

Od roku 1850 byl podroben politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích, posléze okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V roce 1960 po územní reorganizaci byl Horní Radíkov s moravským Dačickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1961 byl Horní Radíkov sloučen se sousední obcí Dolní Radíkov v obec Radíkov, která byla v roce 1974 sloučena v Českým Rudolcem. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji. Obě vesnice, Radíkov i Horní Radíkov jsou v současnosti místními částmi obce Český Rudolec. V Horním Radíkově nikdy nebyla škola. 

Vývoj obce do konce 20. století

Většina obyvatelstva obce se ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století živila zemědělstvím. Přípojení obce na elektrickou síť ZME Brno bylo provedeno až v roce 1948.

Památky a pamětihodnosti obce

Na katastru obce stávala stávala zaniklá ves Petrůvky, která je historických pramenech uváděna v roce 1597 jako pustá.

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212.

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 620–622.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.