Homunkulus
Homunculus (lat.) znamená človíček. Obecný latinský pojem dostal v raném novověku nový význam v souvislosti se spekulacemi o možném vytvoření umělého člověka. V alchymistickém spise De natura rerum („O povaze věcí“, 1538), připisovaném Paracelsovi, se podrobně popisuje, jak z mužského semene vypěstovat človíčka. Tento motiv umělého člověka použil ještě J. W. Goethe ve druhém dílu svého Fausta.
Preformace
Když byly koncem 17. století objeveny spermie, dostaly název homunculus, neboť teorie preformace soudila, že obsahují miniaturního, ale již hotového člověka, který se po ejakulaci v ženském těle vyvine v hotové miminko. Teprve ve 40. letech 19. století vědci pochopili, jak spermie proniká do vajíčka a že se embryo začíná vyvíjet teprve po oplození.
Jiná užití
Pojem homunculus se užíval také ve filosofii, kde měl vysvětlovat, jak člověk vnímá: tak si lze představit, že obraz na sítnici vnímá jakýsi vnitřní človíček čili homunculus. Tato naivní představa byla brzy opuštěna, protože nic nevysvětluje: kdybychom měli vysvětlit vnímání homuncula, museli bychom předpokládat, že i on má v sobě dalšího a tak dále.
Přesto se slovo homunculus někdy užívá jako pomocná představa v myšlenkových experimentech, ale také v neuroanatomii, kde označuje soubory mozkových funkcí, které se týkají určitých orgánů a podobně. Homunculus se často vyskytuje také ve fantastické literatuře, v počítačových hrách a podobně.
Literatura
- Ottův slovník naučný – svazek 11, str. 533 – heslo Homunculus
