Holedeček

Určit genezi vzniku obou sousedních vesnic, Holedeče a Holedečku, je bez archeologického výzkumu nemožné. Pro větší stáří Holedečku hovoří fakt, že farní kostel svatého Bartoloměje, poprvé doložený v polovině 14. století, vznikl právě tam, a snad i pravidelný lokační půdorys. Naopak ve prospěch Holedeče mluví existence panského sídla a větší, i když nepravidelná, rozloha. Nelze také vyloučit, že obě sídla vznikla zároveň.[4]

První písemná zmínka o Holedečku pochází z roku 1332. Tehdy si Albrecht z Kryr zakoupil od vyšehradské kapituly pozemky ve Velké a Malé Holedeči.[5] Obě vesnice jsou v kupní smlouvě rozlišeny adjektivy Velký a Malý (v latinském originálu Magnus a Parvus). Jako Malý Holedeč se Holedeček nazýval po většinu své existence. V roce 1350 se v písemných pramenech prvně uvádí zmíněný kostel svatého Bartoloměje, ale nelze vyloučit, že vznikl dříve.

Vrchnostenský majetek v Holedeči a Holedečku byl zhruba do poloviny 15. století rozdrobený a patřil více rodinám. Nejpozději od roku 1530, kdy Holedeč s Holedečkem koupil Jindřich st. z Údrče, tvořily obě vesnice jednu správní a hospodářskou jednotku, jejíž rychtář vždy sídlil v Holedeči.[6]

Vzhledem k tomu, že farní kostel stál v Holedečku, vznikla zde také škola. Poprvé je uvedena v josefínském katastru k roku 1787, kdy je jako školní budova označena budova čp. 14.[7] V roce 1790 školu teoreticky mělo navštěvovat 79 dětí z Holedeče, Holedečku, Veletic a Stránek, které byly přiškolené. Škola byla jednotřídní. Až roku 1858, kdy byla školní budova přestavěna, se škola o jednu třídu rozšířila. Během školního roku 1900/1901 byla postavena naproti původní školní budově škola nová, dnešní čp. 28.[8] V roce 1935 vznikla ve vsi česká menšinová škola. Byla umístěna v jedné ze tříd německé školy. V roce 1991 byl provoz školy ukončen.

Dominantu Holedečku tvoří kostel sv. Bartoloměje. V roce 1826 k němu byly z návsi postaveny existující schody, roku 1832 vznikla kolem něj nová ohradní zeď vymezující areál hřbitova.

Holedečkem prochází Buštěhradská dráha. Teprve v roce 1933 se holedečskému obecnímu zastupitelstvu podařilo prosadit, aby se v Holedečku zřídila zastávka. Zrušena byla roku 2007.[9] V roce 2020 rozhodl Ústecký kraj o jejím obnovení s platností od 13. prosince.[10]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 214 obyvatel (z toho 98 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků a 202 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 200 obyvatel: devatenáct Čechoslováků a 181 Němců. Kromě jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.[12]

• Na návsi stojí kostel svatého Bartoloměje, uváděný už ve čtrnáctém století.[14] Po požáru v roce 1737 byl nově postaven v barokním slohu.[15]
• Památkově chráněná je také usedlost čp. 8.[16]
• Soukromé muzeum předválečného opevnění, jehož součástí je rekonstruovaný interiér pevnůstky (řopíku) z července 1937.[17]

• 
  Bývalá fara v Holedečku
• 
  Přestavěná budova původní školy
• 
  Nasvícený kostel

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Holedeček na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Holedeč na webu ČÚZK
• Oficiální stránky obce Holedeč