Holašovický kruh

První balvan vykopal místní občan Václav Jílek kolem roku 2000 na návsi, kde dlouhá léta překážel při sečení trávy.[5] Následně pokračoval sháněním dalších kamenů vhodných pro realizaci stavby. Všechny kameny pocházejí ze vzdálenosti do 15 kilometrů od Holašovic a transport většiny z nich se neobešel bez komplikací.[6] Samotný kromlech byl postaven na konci srpna roku 2008 jako kruh 25 kamenů včetně jednoho centrálního. Zhruba 200 metrů jihovýchodně od kruhu se nachází samostatný velký menhir (později doplněný ještě o menší). Stavbu realizoval na vlastním pozemku Jílek podle návrhu ing. Pavla Kozáka.[1] 25. června 2011 došlo v rámci oslav letního slunovratu k vytvoření dolmenu. Zhruba 30 osob pomocí dřevěných saní podkládaných kmeny přesunulo osmitunový plochý balvan ke trojici menhirů – umístění na jejich vrchol již asistovala těžká technika.

Za stavbu tohoto kamenného seskupení dostal Jílek anticenu Bludný balvan, kterou uděluje Český klub skeptiků Sisyfos.[7]

Areál připomíná historickou památku. Cesta k němu je výrazně značena šipkami od turisticky atraktivní návsi obce Holašovice. Primární účel stavby je dle tvůrců psychotronického charakteru a spočívá ve 3 funkcích: První je léčivá (doplňkově k lékařské péči); energie stavby pozitivně působí na 95% chorob patologického spektra – nestačí ale na léčbu zhoubných nádorů. Dále je kruh vhodný k meditacím a podpoře duchovního rozvoje. Třetí funkce dle tvůrců stavby spočívá v eliminaci patogenních zón (původně do vzdálenosti 600 metrů).[1] [8] Řada návštěvníků ale nic pozitivního necítí a vše hodnotí jako naprostý podvod.[9]

Stavba a celý komplex jsou dále využívané k pořádání různých kulturních akcí, oslav a koncertů.[10]

Součástí areálu je rybníček, jehož břeh lemují stromy a menhiry, dále pahorek (u jehož úpatí stojí tabule informující o areálu, která obsahuje mimo jiné i návod k použití menhirů. Směrem k vesnici se rozkládá dráha pro motorové čtyřkolky.

O kilometr dále bývalo mohylové pohřebiště knovízské kultury, kde došlo roku 1927 k nálezu bronzového depotu s množstvím nástrojů a šperků.[4] V souvislosti s Holašovickým kruhem bývá často zmiňováno Třísovské oppidum, 10 kilometrů vzdálené keltské sídliště z 2. století př. n. l.