Hořelice

Nejstarší dochovaná zmínka o vsi je nadační listina knížete Břetislava z roku 1052, kde je mezi statky věnovanými kostelu ve Staré Boleslavi zmiňován důchod ze vsi Zhořelce u Prahy. Od roku 1228 vesnice patřila klášteru svatého Jiří na Pražském hradě, od 14. století klášteru svatého Tomáše na Malé Straně. Po husitských válkách ves od krále Zikmunda získali bratři Jeroným, Jan a Bušek z Čečelic, poté se ve vlastnictví vystřídali Bořivoj Měsíček z Výškova, Kateřina z Nedabylic, Ondřej Erb z Erdsteinu a rod Karvinských, který ji vlastnil až do roku 1730, kdy byla začleněna do tachlovického panství.[1]

V letech 1771–1772 zasáhla oblast morová epidemie, při níž zemřelo mnoho lidí.[2]

V roce 1932 bylo v obci Hořelice evidováno 1621 obyvatel a tyto živnosti, obchody a služby: katolický kostel, československý kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo hostinských, důl Pražské železářské společnosti, hospodářské družstvo, 2 stavební družstva, 2 velkostatky, výroba voňavkářského zboží, autodoprava, Bio invalidů, výroba cementového zboží, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 5 hostinců, hotel Paříž, 3 kapelníci, knihtiskárna, konsum Včela, kožišník, 2 zahradnictví, zubní ateliér, železářství.[3]

Nedaleko kostela stávala kamenná tvrz s dřevěnou horní částí. Pod tvrzí byla rozsáhlá zahrada se studnou, potůčkem a sádkovým rybníkem. K hospodářství se přimykal mlýn, panský dvůr, pivovar, vinopalna a hospoda. Za třicetileté války byla tvrz poškozena. Kolem roku 1700 nechal rod Karvinských zbytky tvrze přestavět na barokní zámek.[4] V roce 1839 byl zámek klasicistně přestavěn.[1] Celý areál je zapsán v seznamu kulturních památek. Patří soukromé firmě.[4]

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele

Škola

Husův sbor

V centru Hořelice stojí barokní kostel Stětí svatého Jana Křtitele. První zmínka o kostele na tomto místě je z roku 1395.[4] Pravděpodobně byl znovu postaven roku 1605, ale ve třicetileté válce byl těžce poškozen; rodina Karvinských ho v roce 1697 nechala opravit.[4] V letech 1740–1747 nechala majitelka tachlovického panství, velkovévodkyně Anna Marie Toskánská, kostel zbořit a na jeho místě postavit nový; toskánský znak se nachází v průčelí kostela. Autorství stavby je přisuzováno Kiliánu Ignáci Dienzenhoferovi.[1] Na hlavním oltáři je malba stětí svatého Jana Křtitele, boční oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině, sv. Barboře, sv. Janu Nepomuckému a sv. Františku Xaverskému.[4] Varhany stavěl místní varhanář Karel Weiss.[4] Kostel je zapsán v seznamu kulturních památek.

V roce 1558 bylo zavedeno pravidelné poštovní spojení mezi Prahou a Řeznem a Hořelice byla první důležitou zastávkou na této trase. Poštovní trubka se dostala i  do znaku města Rudná. Na místě původní pošty byl v roce 1690 vystavěn hostinec Na Staré. Ten byl spojen s poštou, v roce 1700 tam byl zaměstnán hospodář s manželkou, hospodářský personál, 3 postilioni, podomek a v hostinci číšník.[4] Poštovský úřad byl dědičný a rodový.[4] Na chodbě v přízemí se dochoval výklenek s kůlem pro uvazování koní.[1] Památkově chráněný však hostinec není.

U Molákovy ulice stojí boží muka z roku 1610 v podobě kamenného sloupku zakončeného kovovým křížkem. Místo sloužilo jako morový hřbitov.[4]

Hořelický hřbitov u hlavní silnice byl zřízen roku 1831 a v roce 1900 rozšířen.[4]

Hořelická škola byla postavena roku 1898.[4] Roku 1698 působil v Hořelici na místní farní škole jako učitel, kantor a varhaník otec Matěje Jelínka.[4]

V roce 1923 byl při hlavní silnici postaven Husův sbor, kostel Církve československé husitské.[1] Za okupace bylo při bočním vstupu do kaple přistavěno kolumbárium.[4] V roce 2008.[1] (2005[4]) byl kostel i s farou prohlášen kulturní památkou.

Těsně u jižního okraje Hořelice se na území Nučic nachází nádraží Nučice na trati 173. Západně od něj protínala území Hořelice od roku 1858 Kladensko-nučická dráha. Úsek Kladno – Hořelice byl zrušen 31. prosince 1968, úsek Hořelice – Mořina o délce 12,5 km byl předán podniku Rudné a nerudné doly Mořina, jehož nástupcem jsou dnes Lomy Mořina. Nákladové nádraží v Rudné-Hořelici se označuje jako nádraží Hořelice nebo jako Nučice nákladové nádraží či Nučice nákladní koleje.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořelice na Wikimedia Commons