Hluchoslepota
Hluchoslepota (řídce též slepohluchota, také hluchoslepost nebo slepohluchost) je zdravotní handicap charakterizovaný kombinací zrakového a sluchového postižení.
Definice hluchoslepoty
Hluchoslepé osoby trpí dvojvadou složenou ze složky sluchové a zrakové. Zrakovou vadou může být slabozrakost, zbytky zraku nebo slepota, sluchovou vadou pak nedoslýchavost, zbytky sluchu nebo hluchota. Nejlehčí formou hluchoslepoty je tedy kombinace slabozrakosti a nedoslýchavosti.
Lékařská definice
Podle polské lékařské definice je hluchoslepý ten jedinec, jehož visus lépe korigovaného oka není větší než 1/10 a nebo zorné pole není větší než 30 stupňů, a zároveň mu jeho sluchové schopnosti umožňují přijímat podněty stejné nebo silnější než 40 dB v pásmu mluvené řeči, to je od 250 do 4000 Hz. (Langerová)
Funkční definice
Funkční vymezení se snaží postihnout omezení plynoucí z hluchoslepoty.
Pro hluchoslepotu jako tzv. multihandicap je charakteristické vzájemné ovlivňování a umocňování obou složek postižení. Výsledný handicap přináší mnohem závažnější ztížení podmínek života, než by byl jen pouhý součet obou handicapů dílčích. Kombinace postižení obou hlavních smyslů zabraňuje možnosti kompenzovat jedním ze smyslů výpadek druhého (jak je to běžné u osob pouze se zrakovým nebo pouze se sluchovým postižením). Hluchoslepota proto extrémně komplikuje výchovu, vzdělávání, pracovní uplatnění, ale i rodinný a společenský život postižených.
Formy hluchoslepoty
Můžeme rozlišit tři základní formy hluchoslepoty.
První formou je vrozená hluchoslepota, ta je ze tří čtvrtin způsobena napadením plodu virovou infekcí, nejčastěji se jedná o zarděnky (v 60. letech postihla celou západní polokouli epidemie zarděnek, což vedlo až ke zdvojnásobení počtu hluchoslepých).
Druhá forma, geneticky podmíněná hluchoslepota, je většinou diagnostikována jako Usherův syndrom. Jedná se o vrozenou poruchu sluchu a postupnou ztrátu zraku během dospívání.
Třetí formou hluchoslepoty je hluchoslepota jako následek procesu stárnutí.
Komunikace s postiženými
Komunikace s hluchoslepým člověkem závisí na rozsahu postižení. Hluchoslepí s nižším stupněm postižení mohou za použití sluchadel používat mluvenou řeč.
Další komunikační systémy:
- znakový jazyk
- taktilní znakový jazyk
- prstová abeceda
- Braillovo písmo
- Daktylografika – tiskací písmena do dlaně
- Lormova abeceda