Hlasivky
Hlasivky jsou párový orgán v hrtanu umožňující vznik hlasu. Strukturu hlasivky tvoří hlasivkový sval, hlasový vaz a sliznice. Hlasivky jsou vepředu přichyceny ke štítné chrupavce a vzadu k hlasivkové (arytenoidní) chrupavce. Vzduch, který při výdechu prochází hlasivkovou štěrbinou, může rozechvívat napjaté hlasivky, čímž vzniká hlas.[1][2]
Hlasivka | |
---|---|
Laryngoskopický pohled na hlasivky | |
Hlasivky: vlevo je hlasivková štěrbina otevřená, na pravém obrázku při tvorbě hlasu | |
Latinsky | plica vocalis |
MeSH | A04.329.364.737 |
Gray | 1079 |
Lékařský obor zabývající se zdravím hlasivek a hlasu se nazývá foniatrie. [3]
Uložení
Při pohledu z ústní dutiny jsou hlasivky vidět hned za hrtanovou příklopkou, která při polykání chrání vstup do hrtanu. Hlasivky se napínají mezi hlasivkovým výběžkem arytenoidní chrupavky a zadním okrajem štítné chrupavky.
Popis
Hlasivky jsou velice pružné - hlasový vaz, což je vlastně zesílená fibroelastická membrána hrtanu, je z elastických vláken a hlasivkový výběžek je tvořen elastickou chrupavkou. Hlasový vaz slouží jako opora měkčí sliznice. Přirozené napětí vazů pak může být ovlivňováno vůlí - ke každému hlasivkovému vazu přiléhá příčně pruhovaný hlasivkový sval (musculus vocalis).[1][3]
Mezi vazy se nachází hlasivková štěrbina neboli glottis (lat. rima glottidis), která má při dýchání tvar protáhlého, rovnoramenného trojúhelníku - při fonaci však napětí svalů způsobí, že se k sobě hlasivky po celé délce přiblíží.[3]
Odkazy
Reference
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 80-060-88.
- ŠVEC, Jan: Studium mechanicko-akustických vlastností lidského hlasu. (Dizertační práce). Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra experimentální fyziky, 1996, https://www.researchgate.net/publication/311087009_Studium_mechanicko-akustickych_vlastnosti_zdroje_lidskeho_hlasu_Dizertacni_prace
- Dršata J a kol.: Foniatrie - hlas. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2011