Hjälmaren
Hjälmaren je čtvrté největší švédské jezero. Leží na jihu Švédska na rozhraní tří krajů Västmanland, Södermanland a Örebro. Kotlina jezera je ledovcovo-tektonického původu. Má rozlohu 483 km². Je 58 km dlouhé a 18 km široké. Jezero je mělké. Průměrně je hluboké 6,2 m a dosahuje maximální hloubky 20 m. Objem vody je přibližně 3 km³. Povodí jezera má rozlohu 3575 km². Leží v nadmořské výšce 22 m.
Hjälmaren | |
---|---|
mapa jezera | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Švédsko |
Kraje | Västmanland, Södermanland, Örebro |
Hjälmaren | |
Zeměpisné souřadnice | 59°13′45″ s. š., 15°47′30″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 483 km² |
Délka | 58 km |
Šířka | 18 km |
Objem | 3 km³ |
Povodí | 3575 km² |
Max. hloubka | 20 m |
Ostatní | |
Typ | ledovcovo-tektonický |
Nadm. výška | 22 m n. m. |
Přítok vody | Svartån, Kvismare |
Odtok vody | Eskilstunaå |
Ostrovy | Vinön |
Sídla | Örebro |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pobřeží
Pobřeží je nízké, členité, porostlé skřípincem.
Ostrovy
Na jezeře je mnoho ostrovů. Největší je Vinön. Další významné jsou Björkön, Valen a Äsön.
Vodní režim
Největší přítoky jsou řeka Svartån a kanál Kvismare (Täljeån). Z jezera odtéká řeka Eskilstunaå směřující do jezera Mälaren (povodí Baltského moře). S ním je spojené také Hjälmarenským kanálem (délka 13 km). Úroveň hladiny je regulována na západním konci jezera, u města Örebro.
Historie
Hjälmarenský kanál je nejstarší vodní dílo ve Švédsku. Postavil ho nechal v roce 1639 švédský král Gustav II. Adolf.
V 80. letech 19. století hladina jezera klesla o 1,9 m a bylo tak odvodněno 190 km².
Využití
Lodní doprava
Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava.
Osídlení pobřeží
Na břehu se nachází město Örebro, hlavní město stejnojmenného kraje.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hjälmaren na Wikimedia Commons
- (švédsky) Vodní režim jezera Hjälmaren
- (švédsky) Hjälmarenský kanál