Hiró Onoda

Hiró Onoda (19. března 1922 – 16. ledna 2014) byl zpravodajský důstojník japonské císařské armády z období druhé světové války, který se skrýval ve filipínské džungli a kapituloval až v roce 1974. Je tak druhým nejdéle se skrývajícím japonským vojákem (o půl roku déle se skrýval vojín Teruo Nakamura, který však byl japonským koloniálním vojákem – tchajwanským domorodcem, proto mu japonská ani západní média nevěnovala tolik pozornosti).

Hiró Onoda
Narození	19. března 1922 Kainan
Úmrtí	16. ledna 2014 (ve věku 91 let) Tokio
Příčina úmrtí	srdeční selhání
Povolání	voják a autor autobiografie
Choť	Onoda Machie
Web	onoda-shizenjuku.jp
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poručík Onoda a další tři vojáci pokračovali v partyzánské válce i po japonské kapitulaci. Několikrát sice objevili letáky psané v japonštině oznamující kapitulaci, považovali je však za americký padělek; pouze jeden voják ze skupiny jim uvěřil a v roce 1949 se vzdal. Ostatní tři nadále prováděli sabotáže a přepadali filipínská obydlí, přičemž dva z japonských vojáků byli zastřeleni filipínskou policií a naživu zůstal pouze Onoda. Existence skupiny proto byla známá dokonce i v Japonsku a v roce 1974 se japonský dobrodruh Norio Suzuki rozhodl Onodu vypátrat a kontaktovat (jeho dalším cílem bylo vypátrat Yetiho). To se mu skutečně podařilo, ale Onoda se vzdal až svému bývalému veliteli, který osobně přicestoval na Filipíny, oblékl si svou starou uniformu a propustil Onodu ze služby. Během doby, kdy se skrývala v džungli, Onodova skupina zabila asi třicet Filipínců, policistů i civilistů. Vzhledem k okolnostem mu ale prezident Ferdinand Marcos udělil milost.