Hiiumaa
Hiiumaa (švédsky Dagö) je jeden z estonských ostrovů v Baltském moři.
| Hiiumaa | |
|---|---|
 | |
 | |
  Hiiumaa | |
| Stát |  Estonsko |
| • kraj | Hiiu |
| Topografie | |
| Rozloha | 989 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 58°55′5″ s. š., 22°35′34″ v. d. |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 10 000 (2000) |
| Hustota zalidnění | 10,1 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hiiumaa se nachází v severozápadní části Západoestonského souostroví, severně od ostrova Saaremaa a západně od ostrova Vormsi. Zeměpisné souřadnice středu ostrova jsou 58° 53' 17" severní šířky a 22° 41' 10" východní délky.
Ostrov má rozlohu 989 km², což ho činí druhým největším ostrovem v Estonsku, a dosahuje maximální nadmořské výšky 68 m. Za tuhé zimy je doprava mezi ostrovem a pevninou realizována nejdelší současnou evropskou ledovou silnicí.
Název
V nejstarších pramenech se ostrov objevuje jako Dageida, což může být latinská spodoba švédského jména Dagö, odvozeného nejspíše z dag („den“) a ö („ostrov“). Je ovšem možné, že složka dag zde zastupuje časté skandinávské mužské jméno, a že se tedy nejedná o „denní ostrov“, nýbrž o „Dagův ostrov“.
Estonské jméno Hiiumaa se zpravidla chápe jako složenina z hiid (genitiv hiiu, „obr“) a maa („země“, „území“), tedy jako „země obrů“ nebo „obrova země“. Zajímavé je zde ovšem srovnání s finštinou, která má pro Hiiumaa označení Hiidenmaa, v němž nalézáme slovo hiisi (genitiv hiiden), významově odpovídající estonskému hiis (genitiv hiie), tedy „háj“, a to zejména háj svatý, obětní, případně metonymicky i božská bytost, která byla v háji uctívána. Není vyloučeno, že tato etymologie je původní, a že současná estonská podoba je už zkomoleninou.
Geologie a geografie
Ostrov je tvořen převážně vápenci a mořskými usazeninami antropogénu. Půdy jsou převážně štěrkové a pískové.
Flóra a fauna
V lesích jsou zastoupeny převážně borovice. Na březích jsou rozsáhlé porosty rákosu.
Počínaje rokem 2000 bylo na ostrov vypuštěno asi 600 ohrožených norků evropských, kteří se zde uchytili a vytvořili jednu z posledních evropských populací této lasicovité šelmy. Před jejich reintrodukcí byli z ostrova odstraněni norci američtí, kteří představovali nebezpečný invazní druh a konkurenci norkům evropským.
Obyvatelstvo
Největší město na ostrově je Kärdla. Obyvatelstvo se zabývá především rybolovem a zpracováním ryb, ale také zemědělstvím a chovem skotu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hiiumaa na Wikimedia Commons
- (estonsky) (anglicky) Domovská stránka ostrova
- (estonsky) (anglicky) Informace pro ekoturisty
Estonské krajiny |
 |
|---|---|
|
Západoestonská oblast (Hiiumaa, Saaremaa, Ruhnu, Pernavská nížina, Západoestonská nížina) | Severoestonská oblast (Severoestonská pobřežní nížina, Severoestonská plošina, Kõrvemaa, Vironská plošina, Alutaguse) | Čudská proláklina | Virecká proláklina | Estonské rozvodí (Pandiverská vysočina, Türská pahorkatina, Středoestonská rovina, Vooremaa) | Jihoestonská oblast (Sakalská vysočina, Jihozápadoestonská plošina, Otepää, Valžská proláklina, Hargelská proláklina, Palumaa, Haanijská vysočina) | |
