Heteronomní morálka
Heteronomní morálka (z řec. heteros = druhý, jiný a nomos = zákon) je ve filosofii Immanuela Kanta morálka, která se řídí zásadami, jež si člověk nezvolil sám, nýbrž převzal od někoho jiného, například od rodičů, prarodičů či kamarádů. Je to opak autonomní morálky, jejíž zásady si člověk svobodně dal sám.
Kritikové namítají, že zásady mravnosti člověk většinou přebírá a že rozdíl spočívá v něčem jiném: zda je přijal pod nátlakem nebo svobodně a dobrovolně.[1]
Reference
- Georg Simmel, Kant. Leipzig 1904.
Literatura
- Immanuel Kant, Základy metafyziky mravů. Praha 1992
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.