Hermeneutický kruh
Označení hermeneutický kruh charakterizuje postup rozumění a výkladu (interpretace) výpovědi, textu, uměleckého díla případně události nebo dokonce celku bytí. Člověk dospívá k porozumění tak, že si nejprve vytvoří předběžnou představu čili před-sudek (Vorverständnis), který potom s textem nebo věcí konfrontuje a na základě takového porovnání si vytváří představu novou (lepší). Nikdy se neobejde bez předběžného mínění čili předporozumění, podstatné je právě to, že si toto mínění ověřuje a je ochoten je změnit. Protože se tento postup obvykle opakuje, lze mluvit o „kruhovém“ procesu či o „kruhu“, hermeneutický kruh však není totéž co bludný kruh.
Podrobněji
Filozof Ivan Blecha definuje hermenutický kruh takto: "Hermeneutika staví na zajímavém postřehu: každé poznání předpokládá, že už předem cosi o tom, co poznávám, musím vědět. Mohu se totiž ptát po něčem, o čem bych aspoň nevěděl, že to existuje a že se na to lze ptát? Mohl bych si všimnout něčeho, jako nového poznatku, kdybych předem nebyl připraven na to, že to za nový poznatek budu moci považovat?" Tím pádem se točíme v kruhu. Autor dále pokračuje: "Co bylo dosud (zvláště v logickém pozitivismu) považováno za defekt poznání, je zde považováno za jeho podmínku."[1]
Hermeneutický kruh má nejméně tři stádia:
- předporozumění, s nímž interpret k vykládanému jevu přistupuje;
- hermeneutická zkušenost, která tomuto předporozumění neodpovídá;
- opravený rozvrh, s nímž se lze vrátit k prvnímu kroku.
Hermeneutický kruh je jedním z hlavních pojmů hermeneutiky, vědy o výkladu a rozumění. Na význam interpreta v procesu porozumění upozornil už Friedrich Schleiermacher, pojem hermeneutického kruhu vytvořil Wilhelm Dilthey. Originálním způsobem jej rozšířil Martin Heidegger v díle Bytí a čas (1927) a dále jej rozpracoval Heideggerův žák Hans-Georg Gadamer v díle Wahrheit und Methode ("Pravda a metoda", 1960).
Pojem hermeneutického kruhu hraje významnou úlohu i v literární teorii a v dalších společenských vědách, které se zabývají rozuměním a výkladem.
Reference
Související články
Literatura
- M. Heidegger, Bytí a čas. Praha: Oikúmené 2002 - 487 s. ; 21 cm ISBN 80-7298-048-3
- H.-G. Gadamer, Problém dějinného vědomí. Praha: Filosofia, 1994 - 53 s. ISBN 80-7007-062-5
- J. Grondin, Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené 1997 - 247 s. ; 20 cm ISBN 80-86005-43-7
- POKORNÝ, Petr, et al. Hermeneutika jako teorie porozumění : od základních otázek jazyka k výkladu bible. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. 508 s. (Teologie). ISBN 80-7021-779-0.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermeneutischer Zirkel na německé Wikipedii.