Hermafrodit

Hermafrodit (též obojetník, velmi zřídka též cvikéř či cvikýř[1]) je živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie. Hermafrodit má buďto varlata i vaječníky, nebo jsou oba tyto orgány nahrazeny tzv. obojetnou pohlavní žlázou.

Hlemýžď zahradní, běžný hermafrodit

K hermafroditům patří mnozí měkkýši (mimo hlavonožců a mlžů), ploštěnci, kroužkovci, pláštěnci, ale i třeba některé ryby.

Původ slova
Spící Hermafrodit, římská kopie řeckého originálu, Louvre Paříž

Termín pochází z řecké mytologie, podle které Hermafrodítos, syn bohů Herma a Afrodity, srostl s nymfou Salmakis v jedinou oboupohlavní bytost.

„ K těmto neuvěřitelným věcem se počítá i oboupohlavní rasa, která má pravý prs mužský, aby nebránil v práci, a levý prs ženský ke kojení nemluvňat. Podle některých svědectví se mezi sebou navzájem páří a tak se rozmnožují. “
— Liber monstrorum (8. století)[2]

Zvláštní typy hermafroditismu

Postupný hermafroditismus

Hraničí s gonochorismem. Jde o situaci, kdy jedinec během svého života změní nebo střídá pohlaví. Vyskytuje se například u některých ryb s výrazným teritoriálním chováním samců - mladé ryby, které by neměly šanci se prosadit, tedy mají samičí pohlaví a teprve až když vyrostou, přejdou na pohlaví samčí.

Sebeoplození

Sebeoplození je zvláštní případ rozmnožování hermafroditů. Je poměrně vzácné, vyskytuje se především u takových organismů, které by nebyly kvůli svému způsobu života schopny sehnat partnera k páření. Typickým příkladem jsou endoparazité, například tasemnice bezbranná. K sebeoplození dochází také u samosprašných rostlin.

Hermafroditismus jako defekt

Jako hermafrodit se rovněž označuje defektní jedinec gonochoristických druhů, který má základy obou pohlavních orgánů (ženských i mužských). Zpravidla však nejsou funkční obě – buďto funguje jenom jedna nebo žádná. U člověka nebyl hermafrodit s oběma funkčními soustavami zaznamenán, zbylé dva případy ano.[zdroj?] Nejvíce popularizovaným[zdroj?!] hermafroditem je jihoafrická atletka Caster Semenyaová. Podle australského listu Sydney Morning Herold má mužské i ženské pohlavní orgány. Testy prý mimo jiné prokázaly, že má místo vaječníků varlata.

Intersexualita

Intersexualita je stav, kdy se člověk narodí s více či méně nejednoznačným pohlavím. Někdy se nazývá též hermafroditismus. Intersexualita se jako anomálie vyskytuje i u zvířat, např. u prasat či u raků.

Rostlinný hermafroditismus

V botanice je obdobou hermafrodita jednodomá rostlina, tj. vyšší rostlina, která vytváří buďto oba typy květů (samčí i samičí), nebo květy oboupohlavní. V říši rostlin toto uspořádání převládá.

Odkazy

Reference
  1. Příruční slovník jazyka českého přístupný online zde, heslo cvikéř
  2. ECO, Umberto. Dějiny krásy. Praha: Argo, 2005. ISBN 80-7203-677-7. S. 116.

Literatura
  • Dreger, Alice Domurat: Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví (Triton, 2009)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.