Henri II. de Rohan
Henri II. de Rohan (25. srpna 1578 Blain – 13. dubna 1638 Königsfeld) byl francouzský vojevůdce, přední vůdce hugenotů, později i v královských službách, známý je též jeho literární odkaz.
Henri II. de Rohan | |
---|---|
Narození | 21. srpna 1579 Château de Blain |
Úmrtí | 13. dubna 1638 (ve věku 58 let) Klášter Königsfelden |
Místo pohřbení | St. Pierre Cathedral |
Povolání | kondotiér, diplomat a spisovatel |
Choť | Marguerite de Béthune |
Děti | Markéta z Rohanu Tancrède de Rohan |
Rodiče | René II, Viscount of Rohan a Catherine de Parthenay |
Rod | Rohanové |
Příbuzní | Benjamin de Rohan-Soubise a Anne of Rohan (sourozenci) Anna Julie Rohanová ze Chabotu a Ludvík Rohan ze Chabotu (vnoučata) |
Funkce | velvyslanec |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeho strýc Henri I. a otec René II. konvertovali ke kalvinismu. Svoji vojenskou kariéru začal 1597 při obléhání Amiens, poté cestoval po Německu, Nizozemsku, Itálii a Anglii. V roce 1603 byl králem Jindřichem IV. jmenován vévodou (duc de Rohan) a francouzským pairem. Stal se také plukovníkem Švýcarů a Grisonů. Spojil se s nespokojenci pod vedením Jindřicha II. Condé, byl sice nucen se v roce 1616 nedlouho po Jindřichovi vzdát, ale posléze pokračoval s odbojem až do pádu La Rochelle v roce 1628, kdy se odebral do Benátek. V roce 1635 byl povolán do Francie, kde mu byl svěřen jeden sbor, s kterým úspěšně působil v Elsasku. Po vzpouře Grisonů znovu upadl v nemilost a při návratu do Benátek se spojil s Bernardem Sasko-Výmarský v bitvě u Rheinfeldenu, kde byl smrtelně raněn.
Pocházel z linie Rohanů s titulem vikomtů, od roku 1603 vévodů Rohan, dále titulem kníže (prince) de Léon. Po Henriho smrti přešli tituly přes jeho jedinou dospělou dceru Marguerite na rodinu Chabot.
Literatura
- Rohanové v Riegrův slovník naučný. Praha: 1868. sv. 7, s. 599.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri II. de Rohan na Wikimedia Commons