Helena Zimáková

Pocházela z dělnické rodiny z Jihlavy.[4] Její otec byl kožešnickým dělníkem.[3] Od dívčích let se angažovala v dělnickém hnutí a komunistické straně.[4] Za druhé světové války byla vězněna.[1]

Po roce 1945 patřila mezi její přítelkyně herečka jihlavského divadla a pozdější celostátně známá filmová herečka Věra Tichánková (znaly se spolu již z válečného vězení) . Tichánková na ni na sklonku života vzpomínala se slovy: „Byla to poslankyně za KSČ, naivně dobrosrdečná, věřila tomu, co strana předkládala.“[1]

V letech 1945–1946 byla poslankyní Prozatímního Národního shromáždění za KSČ.[5] V parlamentu setrvala až do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stala poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[6] Znovu se členem parlamentu za KSČ stala ve volbách do Národního shromáždění roku 1948. Zvolena byla za volební kraj Jihlava a v parlamentu setrvala do konce volebního období v roce 1954.[7]

IX. sjezd KSČ ji zvolil náhradnicí Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[8] V roce 1946 je profesně uváděna jako úřednice. Během únorového převratu v roce 1948 byla členkou krajského Akčního výboru Národní fronty na Jihlavsku.[9] V roce 1951 působila jako předsedkyně JNV v Jihlavě.[10] Funkci zastávala v období let 1949–1952.[11] Odstoupila v roce 1952 pro vytíženost ve stranických orgánech a v Národním shromáždění.[12]