Hekatón z Rhodu

Hekatón z Rhodu či Rhodský (řec. Ἑκάτων; asi 160 př. n. l. – 90 př. n. l.[1]) byl starořecký filosof, jeden z představitelů tzv. středního stoicismu. Napsal řadu spisů, ale zachovalo se z nich jen několik zlomků.

Hekatón z Rhodu
RegionZápadní filosofie
ObdobíAntická filosofie
Narození2. století př. n. l.?
Úmrtí1. století př. n. l.?
Škola/tradicestoicismus (střední stoa)
Oblasti zájmuetika
VlivyPanaitios
Vliv naSeneca, Cicero
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

O jeho životě nemáme téměř žádné zprávy. Pocházel z ostrova Rhodos a byl žákem stoického filosofa Panaitia.[2] Spolu se svým učitelem působil i v Římě; jedno ze svých děl věnoval římskému politikovi.[3]

Dílo

Hekatón patřil ve své době k známým představitelům stoické filosofie. Díogenés Laertios zmiňuje v knize Životy, názory a výroky proslulých filosofů šest jeho spisů:

  • Anekdoty (řec. Χρεῖαι)[4]
  • O dobrech (řec. Περὶ ἀγαθῶν)[5]
  • O cíli (řec. Περὶ τελῶν)[6]
  • O ctnostech (řec. Περὶ ἀρεθῶν)[7]
  • O vášních (řec. Περὶ παθῶν)[8]
  • O neuvěřitelných výrocích (řec. Περὶ παραδόξων)[9]

Cicero ve svém spisu O povinnostech cituje z Hekatónovy knihy, která se též nazývala O povinnostech[10] (tedy pravděpodobně řec. Περὶ ϰατήϰοντος).

Všechny Hekatónovy spisy se ztratily, zachováno je jen několik zlomků. Nalézají se v díle Díogena Laertia, v uvedené knize Cicerónově a dále v některých pracích Seneky, jmenovitě ve spisu O dobrodiních[11] a v Listech Luciliovi.

Přestaneš se bát, přestaneš-li doufat.[12]

Ptáš se, jaký pokrok jsem učinil? Začal jsem být sám sobě přítelem.[13]

Ukážu ti, jak získat lásku bez kouzelného prostředku, bez nápoje z čarovných bylin, bez zaklínání nějaké čarodějnice: chceš-li být milován, miluj.[14]

—Hekatón z Rhodu

Odkazy

Reference
  1. Seneca. O dobrodiních. Překlad Václav Bahník. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: Svoboda, 1991 (v tir. 1992). 376 s. ISBN 80-205-0168-1. S. 352.
  2. Seneca. Výbor z listů Luciliovi. Překlad Bohumil Ryba. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1969. 282 s. cnb000145619. S. 261.
  3. CICERO, Marcus Tullius. O povinnostech: rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970. 193 s. cnb000127118. S. 149 a 190.
  4. Diogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 232.
  5. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 287.
  6. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 286.
  7. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 283.
  8. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 289.
  9. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 292.
  10. CICERO, Marcus Tullius. O povinnostech: rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970. 193 s. cnb000127118. S. 149, 159–161 a 190.
  11. Seneca. O dobrodiních. Překlad Václav Bahník. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: Svoboda, 1991 (v tir. 1992). 376 s. ISBN 80-205-0168-1. S. 23, 54, 58, 87, 214.
  12. Seneca. Výbor z listů Luciliovi. Překlad Bohumil Ryba. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1969. 282 s. cnb000145619. S. 15 (z pátého listu).
  13. Seneca. Další listy Luciliovi. Přeložil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1984. 332 s. cnb000020857. S. 24 (z šestého listu).
  14. Seneca. Další listy Luciliovi. Přeložil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1984. 332 s. cnb000020857. S. 25–26 (z devátého listu).

Literatura
  • Dictionnaire des philosophes antiques publié sous la direction de Richard Goulet, tome III : d’Eccélos de Lucanie à Juvénal, Paris, C.N.R.S.–Éditions, 2000, 1071 p. [Stať Hécaton de Rhodes je na str. 526.] (francouzsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.