Heinrich von Plauen

Jindřich z Plavna (německy Heinrich von Plauen, cca 1370 – 1429) byl 27. velmistr řádu německých rytířů.

Ve funkci velmistra byl od roku 1410 až 1413, kdy byl sesazen a následně uvězněn. Proslavil se úspěšnou obranou Malborku před polsko-litevskou armádou, která předtím drtivě zvítězila v bitvě u Grunwaldu. Někdy je též označován jako starší, aby byl odlišen od mladšího příbuzného stejného jména, který byl velmistrem v letech 1467–1470.[1]

Život

Heinrich von Plauen

Pocházel ze šlechtického rodu Plavenských, který sídlil ve Fojtsku. Do Pruska přišel jako křižák v roce 1391, následně se stal řádovým bratrem a v roce 1397 zástupcem velitele města Danzig (Gdaňsk). V roce 1402 se stal komturem Nessau a za dalších šest let dostal na starosti řádový hrad Schwetz.

Samotné bitvy u Grunwaldu (1410), ve které polsko-litevská koalice přesvědčivě porazila řádovou armádu vedenou velmistrem řádu Ulrichem von Jungingenem, se neúčastnil. Když von Plauen obdržel zprávu o prohrané bitvě, shromáždil přes 2 000 mužů, s kterými se vydal posílit hlavní řádový hrad Malbork, který se měl stát dalším cílem nepřátelské armády. Relativně pomalý pochod polsko-litevské armády od bojiště v Grunwaldu umožnil von Plauenovi zpevnit a zorganizovat obranu hradu. Hrad byl následně neúspěšně obléhán od 26. července až 19. září 1410, aby nakonec oblehatelé pokusy o dobytí vzdali, neboť neměli dostatek obléhacích strojů a střeliva, v táboře se šířila úplavice a část vojska chtěla odejít domů na žně.[2]

Na základě tohoto úspěchu byl von Plauen ještě téhož roku zvolen novým velmistrem řádu. Již v této roli uzavřel v roce 1411 s Polsko-litevskou unií mírovou smlouvu v Toruni (První toruňský mír). Smlouva sice minimalizovala územní ztráty, avšak Řád byl nucen platit vysoké reparace. V roce 1413 po dalších neshodách s polsko-litevskou unií nechal von Plauen mobilizovat řádovou armádu, avšak dříve než mohlo dojít k dalšímu střetu, byl přinucen abdikovat umírněnými rytíři, kteří odmítli riskovat další válku. Z rozkazu nového velmistra řádu Michaela Küchmeistera byl poté uvězněn. Propuštěn byl v roce 1418. Zemřel v roce 1429 jako řádový prokurátor.[1]

Tím, že von Plauen Malbork ubránil dost možná zabránil zničení celého Řádu. Polsko-litevská koalice naopak kvůli neschopnosti dobýt hlavní město křižáckého státu částečně devalvovala hodnotu vítězství u Grunwaldu. Výsledkem bylo oddálení zániku řádového státu o více než století.

Reference

  1. KUNÍK, FRANTIŠEK. Teutonští rytíři. II., Od Malborku po Grunwald : 1309-1410. Vyd. 1. vyd. Praha: CeskyCestovatel.cz 136 s., viii s. barev. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-904400-1-2, ISBN 80-904400-1-0. OCLC 681500422
  2. TURNBULL, STEPHEN R. (1948- ). Grunwald/Tannenberg 1410 : osudná porážka Řádu německých rytířů. Praha: Grada 96 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2376-1, ISBN 80-247-2376-X. OCLC 836584560

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.