Heinrich Storek

Narodil se v Brně do rodiny průmyslníka Ignaze Storka, který v Brně roku 1861 založil strojírenský a slévárenský závod Ignaz Storek. Heinrich byl první dítě z druhého Storkova manželství poté, co jeho první manželka předčasně zemřela. Heinrich vystudoval brněnské Německé státní gymnázium, následně získal titul magistra farmacie na Vídeňské univerzitě. Roku 1887 se Ignaz Storek rozhodl ze zdravotních důvodů odejít do důchodu a Heinrich nastoupil do čela rodinné továrny.

Viktor Kaplan, konstruktér působící ve strojírně Ignaz Storek

Po nástupu do čela závodu zajistil rozšíření a modernizaci závodu, roku 1889 zde byla vystavěna Siemensova-Martinova pec, jako třetí takové zařízení v Rakousku-Uhersku. Sám se aktivně zapojoval do zlepšování výroby a technických inovací, zejména v oblasti chemie, kterou v rámci farmacie studoval; byl autorem a držitelem řady patentů. Roku 1906 byla v továrně zřízena mechanická dílna, roku 1910 došlo k dalšímu rozšíření závodu a jeho vybavení železniční vlečkou, roku 1913 byl otevřen nový strojírenský provoz.

Ve svém oboru platil Storek za prvotřídního technologického odborníka, proto byl členem řady oficiálních orgánů, komisí či rad: Spolku německých huťařů, Spolku rakouských chemiků, Moravského živnostenského spolku a několika německých spolků v Brně.

Po roce 1910 byl u firmy zaměstnán konstruktér Viktor Kaplan. Storek mu ve firmě nabídl podmínky příhodné pro inovátorskou práci, Kaplan se pak firmě odvděčil udělením přednostního práva na užití jeho konstrukčních patentů. S vypuknutím první světové války byla výroba v letech 1914 až 1918 přeorientována na vojenský výrobní program.

Ústřední hřbitov v Brně

Heinrich Storek zemřel 10. listopadu 1918 v Brně ve věku 56 let následkem počínající epidemie španělské chřipky. Byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně, kovový odlitek podobizny vytvořil umělecký slévač Karel Korschann zaměstnaný ve Storkově firmě.

Vedení rodinného podniku převzal nejstarší syn Edwin Ignác Storek.

Heinrich Storek se roku 1887 v Brně oženil s Berthou Mülschitzkou z Kopřivné, z manželství vzešli čtyři synové. Po její smrti roku 1904 pojal roku 1916 za manželku Helene Tomolovou, toto manželství bylo bezdětné.

• O továrně
• Životopis