Heinrich Reschauer

Profesí byl vydavatelem novin ve Vídni.[2]

Pocházel z vídeňské maloměšťanské rodiny, která v důsledku revoluce roku 1848 přišla o svůj majetek. Předčasně musel ukončit studia a vyučil se knihkupcem. Začal se literárně a novinářsky angažovat. V roce 1861 zveřejnil spis Die Aufgaben Deutschösterreichs nach dem 26. Februar 1861 a sblížil se s publicistou Franzem Schuselkou, který ho přivedl do redakce listu Wanderer. Brzy poté se Reschauer stal vídeňským dopisovatelem, následně šéfredaktorem listu Volksstimme ve Štýrském Hradci. Krátce se vrátil do listu Wanderer a v roce 1863 převzal místní redakci novin Morgenpost. V roce 1867 spoluzakládal s Heinrichem Pollakem a Moritzem Szepsem noviny Neues Wiener Tagblatt. Od roku 1872 působil v redakci vídeňských Deutsche Zeitung. V období let 1875–1886 byl jejich šéfredaktorem a vydavatelem.[1] Psal i historická pojednání, nejznámější byl spis o revoluci roku 1848 ve Vídni.[3]

Byl politicky aktivní. V letech 1873–1878 zasedal ve vídeňské obecní radě. Orientován byl jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). Hájil a rozvíjel liberální myšlenky mezi živnostenskými vrstvami.[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za městskou kurii v Čechách, obvod Falknov, Loket atd. Rezignaci oznámil dopisem 7. května 1884. 4. prosince 1884 opětovně složil slib za týž obvod.[4] Uvádí se jako ústavověrný poslanec.[5] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[6] Ve volebním období 1879–1885 se uváděl jako Heinrich Reschauer, spisovatel, bytem Vídeň.[7]

Zemřel bez většího majetku v září 1888 na svém letním sídle. Zanechal po sobě manželku a pět dětí.[3]