Hedvábí muga

Housenka se živí listím rostlin som a soalu. [2] Jsou to víceleté stromy, na jejichž listy se mohou dvakrát ročně klást housenky, které během cca 30 dní tvoří kokony se zvláknitelnou tekutinou. [3] Kokony se namáčejí v horké vodě, vlákna z cca 8-10 kokonů se spojují dohromady a smotávají jako surová hedvábná příze obsahující asi 250metrové nepřetržité délky.

Na 1 hektar kultivované plantáže se stromy som nebo soalu se dá získat asi 1 kg surového hedvábí. [4]

V roce 2014 dosáhly celkové dodávky mugy 158 tun. [5]

Vlákno vyniká přirozenou zlatou barvou, leskem a odolností. Tloušťka je v rozsahu 4-6 dtex, pevnost cca 4 g/dtex. [1]

Čádory s kloboukem obroubeným tkaninou z mugy

Začátek využívání vláken mugy není znám, nejstarší archivní doklady o jejich existence pocházejí ze 13. století. [4] Muga se zpracovává především v Indii (s roční produkcí 100-150 tun) na ručně tkané tradiční sárí a čádory, v menším množství také na japonská kimona. [4] Jako luxusní tkaniny např. na halenky, sukně nebo vesty se muga vyváží také do Evropy. [6] Tkaniny jsou často zdobené výšivkami.

Např. na jedno ručně tkané sárí se spotřebuje asi 1 kg hedvábí, celkové zhotovení trvá cca 10 dní a výrobek se prodává za 150-2000 €. [4]

Tři výrobky z hedvábí muga dostaly od ministerstva obchodu zemské vlády v indickém Chennai tzv. Geografickou identifikaci, což je certifikát o jedinečnosti a jisté záruce jakosti. [7]