Heřmanice (Rouchovany)

Heřmanice jsou zaniklá vesnice, dnes součást obce Rouchovany jako jedna z jejích základních sídelních jednotek. Zanikly v roce 1980 kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Jejich katastrální území Heřmanice u Rouchovan bylo připojeno k Rouchovanům. Zaniklou obec připomíná v jejím místě jen kaplička.

Heřmanice
Pohled na hájek s kaplí
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecRouchovany
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°4′29″ s. š., 16°9′7″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíHeřmanice u Rouchovan (3,3 km²)
Nadmořská výška350–360 m n. m.
Heřmanice
Další údaje
Kód ZSJ38539
Zaniklé obce.cz5111
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřmanice se rozkládaly na jih od jaderné elektrárny při dnešní silnici č. III/15249 spojující Rouchovany s Dukovany. Nejvýše dosahuje jejich katastrální území na východě – k 395 m n. m., poblíž dukovanské vlečky. Nadmořské výšky 325 m n. m. naopak dosahuje na jihu v údolí potoka Olešné, resp. jeho přítoku, vlastního Heřmanického potůčku, který se do Olešné vlévá severně od Korduly.

Historie

Heřmanice náležely k návesním typům vsi. Starší zástavba – původně sedm celolánických usedlostí – směřovala do návsi štítem, mladší k ní byly obráceny boční stranou. Domy podél cesty původně spojující náves se silnicí byly zbudovány až ve 20. století. V době mezi dvěma světovými válkami se Heřmanice rozšířily až k okresní silnici a podél ní.[1] Ve staré pečeti měly Heřmanice krojidlo a radlici. K roku 1750 Heřmanice vykázaly sedm sedláků a dva domkáře, roku 1776 pak čtyři celoláníky, šest pololáníků a 4 domkáře.[2]

Do roku 1894 byly Heřmanice spojeny s Rouchovany.[3] Od té doby byly až do roku 1979 samostatnou obcí.[4] Obec Heřmanice bývala také přifařena k Rouchovanům.[5] V roce 1971 bylo občanům obcí Skryje, Lipňany a Heřmanice oznámeno, že vesnice budou v souvislosti se stavbou Jaderné elektrárny Dukovany zničeny. Zanikly roku 1980.[6]

Pamětihodnosti

  • Kaplička

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. CICVÁREK, Jiří. Záchranný výzkum tradičního stavitelství na Moravskokrumlovsku. Národopisné aktuality. 1977, čís. 2, s. 159–162. Dostupné online.
  2. Dvorský, l. c., str. 109.
  3. Dvorský, l. c., str. 108.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 144.
  5. Dvorský, l. c., str. 27.
  6. ŠAROUNOVÁ, Irena. Po třech vesnicích u dukovanské elektrárny zbyly jen kapličky. Dodnes jsou udržované. Vysočina [online]. Český rozhlas, 2020-07-09 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (česky)

Literatura

  • DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek, 1916. 336 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 266–268.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.