Havraň (hradiště)

Havraň (též Na Hradě nebo Na Zámku) je raně středověké hradiště a zaniklá vrcholně středověká tvrz u obce Vestec v okrese Nymburk. Nachází se na levém břehu Mrliny v nadmořské výšce okolo 190 metrů asi 2,5 kilometru jihozápadně od vesnice.

Havraň
Poloha
Adresavýchodně od dvora Havransko, Vestec, Česko Česko
Souřadnice50°13′1,42″ s. š., 15°7′48,32″ v. d.
Havraň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nalezená keramika umožnila datovat dobu osídlení hradiště zejména do dvanáctého století. Ve vrcholném středověku vznikla na ploše hradiště tvrz.[1] Podle Tomáše Šimka se hradiště po vyvraždění Vršovců roku 1108 stalo centrem hradské správy a zpustlo po založení poděbradského hradu.[2]

Název Havraň hradiště získalo až v devatenáctém století, kdy se v jeho prostoru nacházela stejnojmenná bažantnice zrušená v roce 1878. Poblíž stávala myslivna, která potom byla upravena na hospodářský dvůr Havransko. Ve stejné době byly rozkopány valy hradiště i mladšího tvrziště a získaným materiálem zasypány příkopy. K dalšímu poškození pozůstatků hradiště došlo při úpravách toku Mrliny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v letech 1911–1912, kdy byl zničen val nad řekou.[1]

Tvrz si v prostoru staršího hradiště založili příslušníci rodu Švábů z Jikve, kteří panství získali po Bernartovi z Havraně připomínaném roku 1375. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1495. V té době již Švábům nepatřila, protože v době vlády krále Jiřího z Poděbrad se jejím majitelem stal Čeněk Dašický z Barchova. Roku 1492 poděbradské panství zdědil i s Havraní zdědil kníže Jindřich I. Starší. O tři roky později jeho synové panství prodali králi Vladislavovi Jagellonskému a od něj ji nejpozději roku 1503 získalo město Nymburk. Když si roku 1543 nechalo město Havraň zapsat do desk zemských, tvrz se uváděla již jako pustá.[2]

Stavební podoba

Hradiště

Blatné hradiště mělo rozlohu asi čtyři hektary. Jeho ochranu zajišťovala ramena Mrliny, na jižní a jihovýchodní straně také Velenický a Netřebický potok a také hradba, ze které se do devatenáctého století dochovaly jeden až dva metry vysoké valy. Jediným částečně dochovaným pozůstatkem hradiště je příkop na jihovýchodní straně a nízká terénní vlna severně od něj.[1]

Tvrz

Tvrziště, které se dochovalo až do devatenáctého století, mívalo oválný půdorys. Jižní a východní stranu chránil val a příkop staršího hradiště, a podobné opevnění bylo vybudováno i na zbývajících stranách. Hlavní budova tvrze měla čtvercový půdorys a byla postavená z opuky.[2]

Odkazy

Reference
  1. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vestec, s. 340.
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Havraň – tvrz, s. 109.

Literatura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.