Havanská univerzita

Havanská univerzita (Universidad de La Habana, zkratka UH) je vysoká škola sídlící v kubánském hlavním městě Havaně. Je největší a nejstarší kubánskou univerzitou, byla založena 5. ledna 1728 příslušníky Řádu bratří kazatelů pod názvem Univerzita svatého Jeronýma, roku 1842 se stala sekulární institucí. Roku 1902 se přestěhovala do svého současného sídla ve čtvrti Vedado.

Havanská univerzita
Universidad de La Habana
latinsky Universitas Havanae
Hlavní budova
Zkratka	UH
Rok založení	1728
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektor	Gustavo Cobreiro Suárez
Počty akademiků
Studentů celkem	60 000
Další informace
Sídlo	Havana
Adresa	Havana, 104 00, Kuba
Zeměpisné souřadnice	23°7′48″ s. š., 82°22′48″ z. d.
http://www.uh.cu/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za vlády Fulgencia Batisty se stala univerzita centrem protestního hnutí a po řadě nepokojů byla v listopadu 1956 uzavřena. Její činnost byla obnovena až po změně režimu v roce 1959.[1]

Má okolo šedesáti tisíc studentů[2] a šestnáct fakult: biologickou, farmaceutickou, fyzikální, matematickou, geografickou, psychologickou, chemickou, uměleckou, právnickou, filozofickou, fakultu komunikace, cizích jazyků, finanční, ekonomickou, cestovního ruchu a oddělení distančního vzdělávání, které má pobočky po celé Kubě.

Od roku 2002 spolupracuje s Rutgers University v USA.

Autorem bronzové skulptury Alma Mater na schodišti před hlavní budovou univerzity je sochař českého původu Mario Korbel.[3]

V roce 2012 vyvolalo kontroverzi rozhodnutí univerzity udělit čestný doktorát v oboru politických věd íránskému prezidentu Mahmúdu Ahmadínežádovi.[4]