Hatalov

Jako vlastnictví Zemana Gothala se osada připomíná v roce 1278. Její dějiny jsou bohaté. Kdysi zde stál hrad, lihovar Widderovcov, v provozu byl parní mlýn. Obyvatelé byli zemědělci a ovocnáři. V roce 1910 tu žila maďarská menšina, která dnes již není zřejmá. Obec po uzavření Trianonské smlouvy připadla Československu. Po hradě se nedochovaly žádné stopy, pravděpodobná lokalita je v poli směrem na Budkovce. Přes výhybnu Hatalov vede první železniční trať postavena státem po roce 1918 (délka 20 kilometrů, směr Vojany - Bánovce nad Ondavou).

Nejstarší osídlení je doloženo nálezy z doby eneolitu, bronzové, halštatské, z doby římské i z 9. až 10. století. V rámci Uherska patřil Hatalov až do roku 1918 do Zemplínské župy. Dnešní obec pochází z původní české, slovanské osady před 11. století. Výjimečně tuto lokalitu označovali i jako Nižné Žbince.

Nejstarší písemnou zmínku o zdejším sídle nacházíme v roce 1326 a v tomto období patřilo k pozdišovskému panstvu rodiny Ákoš. V písemných záznamech z 14. až 16. století se obec vyskytuje pod názvem Gatal a Gataly a v té době patřila místním zemanům, z nichž minimálně jeden studoval na vídeňské univerzitě.

Nejpozději v 16. století byl ve vesnici postaven zděný kostel a v roce 1600 tu stály dvě kurie (šlechtické sídlo), kostel, fara a škola. Na přelomu 16. a 17. století Hatalov patřil mezi středně velké vesnice i se šlechtickým obyvatelstvem. V důsledku různých okolností byl Hatalov začátkem 18. století bez obyvatelstva. Ve druhé polovině 18. století díky příchodu nových obyvatel se postupně zvyšoval jejich počet.

V Hatalově vlastnili majetky členové několika šlechtických rodin. V 19. století v Hatalově stál i zámeček s rozsáhlou zahradou. Zároveň se zde v tomto období vzpomíná lihovar.

V roce 1973 byl do užívání předán místní římskokatolický kostel.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hatalov na slovenské Wikipedii.

• Oficiální stránka obce Archivováno 15. 2. 2020 na Wayback Machine (slovensky)