Harold Corsini

Harold Corsini se narodil italským přistěhovalcům v New Yorku a začal zde svou kariéru jako nezávislý podnikatel. Fotografie, kterou pořídil asi ve svých 16 letech, letecký snímek fotbalistů, je archivován ve sbírce George Eastmana v Rochesteru v New Yorku. Tři roky pomáhal Arnoldu S. Eaglovi jako učitel fotografie pro Národní správu mládeže. Corsini obdivoval práci fotografů Roya Strykera Farm Security Administration a usiloval o dokumentární styl, který praktikovali. V roce 1938 vstoupil do Photo League, „jediného volného klubu v New Yorku“, jehož členové byli sociálně zainteresovanými fotografy.

Po několika úkolech pro časopis Life, se Corsini v roce 1943 připojil k dokumentárnímu projektu Standard Oil pod Royem Strykerem, kde pracoval déle než kterýkoli jiný fotograf. Spolupracoval také s Farm Security Administration, jedním z programů New Deal Franklina Delana Roosevelta. Fotografoval život během Velké hospodářské krize. Společnost FSA byla vytvořena v USA v roce 1935 a jejím úkolem bylo v krizi pomáhat proti americké venkovské chudobě. FSA podporovalo skupování okrajových pozemků, práci na velkých pozemcích s moderními stroji a kolektivizaci. Kromě Libsohna byli v sociologicko-dokumentárním programu této agentury zapojeni fotografové jako například Walker Evans, Dorothea Langeová[1], Roy Stryker, Arthur Rothstein, Gordon Parks nebo Ben Shahn.[2]

Se vstupem USA do druhé světové války však nastala změna: projekt FSA dostal jiné jméno – Office of War Informations (OWI) – a také jiný program. Ve válce musela propaganda ukazovat, jak jsou Spojené státy silné a ne jaké mají potíže. V roce 1948, kdy FSA zanikla, byla dokonce snaha pořízené dokumenty zničit, aby nemohly být použity pro propagandu komunistickou.[3]

V roce 1950 doprovázel Strykera do Pittsburghu v Pensylvánii a pomáhal mu jako vedoucí fotografického oddělení v Pittsburské fotografické knihovně (Pittsburgh Photographic Library – PPL). Tam zaznamenal první renesanční proměnu města, která zahrnovala přestavbu parku Point State a stavbu Gateway centra. Zůstal v Pittsburghu, když se knihovna PPL rozpustila a začal podnikat v oblasti komerční fotografie. Nakonec se stal oficiálním fotografem US Steel. Corsiniho práce s US Steel dokumentovala práci na průmyslových výrobcích od začátku do konce.[4]

Když Corsini v roce 1975 odejít do důchodu, prodal své studio a poté nastoupil na fakultu na Carnegie Mellon University, kde učil devět let.

Jeho fotografické dílo je ve sbírkách Pittsburské fotografické knihovny, v archivu University of Louisville, George Eastman House a Carnegie Museum of Art a Univerzita v Pittsburghu.

Zemřel na Nový rok 2008, ve věku 88 let, po mrtvici. Přežila ho jeho manželka, dvě děti a bratr.[5]

• 4. listopadu 2011 – 25. března 2012, The Radical Camera: New York's Photo League, 1936–1951 v Židovském muzeu (New York)
• únor – duben 2004, Iron & Steel v Keith De Lellis Gallery
• 13. května – 3. července 1983, Roy Stryker: USA, 1943–1950[6] v Mezinárodním středisku fotografie

• Carnegie Mellon: A Portrait, photographs (Pittsburgh: Carnegie Mellon University, 1986).