Harfový most (Tábor)
Harfový most je vžitý neoficiální název železobetonového zavěšeného mostu ve směru východ–západ přes rybník Jordán v Táboře v prostoru mezi Pražským předměstím a Čekanicemi,[1] jihovýchodně od místní části Náchod. Je označován též například most přes Jordán.[1] Je součástí severního silničního obchvatu Tábora.[1] Převádí silnici I/19 směrem od Plzně k napojení na dálnici D3, které se nachází asi 2,5 km východně od mostu, přičemž dálnice D3 tvoří východní obchvat města, po němž tříkilometrovým úsekem peážuje i silnice I/19, která pak pokračuje k Pelhřimovu.
Harfový most | |
---|---|
Most přes Jordán, harfové závěsy | |
Základní údaje | |
Číslo mostu | 19-042 |
Komunikace | silnice I/19 |
Přes | Jordán |
Souřadnice | 49°25′37,15″ s. š., 14°39′52,85″ v. d. |
Mapa | |
Další data | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Projekce a stavba trvaly dle Encyklopedie mostů asi 5 let,[2] byl stavěn v letech 1984[3][4] až 1991,[4] dle Táborského deníku byl most otevřen 4. července 1991,[3] dle Encyklopedie mostů byl dokončen v roce 1990.[2] Původním termínem dokončení byl říjen 1990, stavba nabrala pětiměsiční skluz, k jehož dorovnání firma zavedla dvousměnný provoz, pro který však firma neměla dost pracovníků.[3] Náklady na postavení byly dle Encyklopedie mostů 45 milionů Kč,[2] dle Táborského deníku 80 milionů Kč.[3]
Investorem byl Silniční a investorský útvar České Budějovice, dodavatelem Stavby mostů Praha.[3]
O výstavbě mostu natočil Jan Svoboda 29minutový dokumentární film.[4]
Postavením obchvatu s mostem bylo zklidněno centrum města, kterým dříve na komunikaci Praha – České Budějovice projíždělo denně až 25 tisíc motorových vozidel, a zároveň se zkrátila cesta (Encyklopedie mostů uvádí zkrácení „o celou půlhodinu“).[2] Již měsíc po otevření mostu poklesl počet automobilů projíždějících centrem města z 21–24 tisíc denně zhruba na polovinu a z centra téměř zcela vymizela nákladní auta, čímž se zvýšila průjezdnost centrální křižovatky na Křižíkově náměstí.[3]
Někteří obyvatelé se postavení mostu obávali kvůli ohrožení pitné vody.[3] Protože rybník Jordán je zároveň nádrží pro čerpání pitné vody pro Tábor, vztahují se na most velmi přísná hygienická opatření.[2]
Popis
Dvě dvouproudové komunikace na železobetonových nosnících[2] jsou zavěšeny na 26 ocelových lanech,[4][1] která vybíhají z 60 metrů vysokého pylonu.[2] Lanová konstrukce připomíná dvojici harf.[4] Most je dle Encyklopedie mostů 220 metrů dlouhý a 22 metrů široký,[2] dle distributora dokumentárního filmu o výstavbě mostu je 212 metrů dlouhý a 23 metrů široký,[4][1] stavební firma uvádí v referencích také délku mostu 208,5 metru.[1] Pylon, který měl být původně založen do dna rybníka, byl přenesen na jeho břeh,[2] resp. na výběžek terénu do prostoru nádrže.[1] Výška pylonu je 77 m od základů, z toho 53,5 m výška nad mostovkou.[1] 111 metrů dlouhé hlavní mostní pole je ve výšce 10,5 metrů nad hladinou Jordánu.[1] Jednotlivé lamely mají délku 6,2 m a hmotnost 160 tun.[1]
Dle referencí stavební firmy SMP CZ patří mezi první realizované mosty s harfovým systémem závěsů v České republice[1] (podobnou konstrukci a vzhled má například Lanový most na Jižní spojce v Praze, budovaný o 6–7 let později).
V síni tradic města Tábora se nachází model mostu.[2]
Reference
- Most přes Jordán, Tábor Archivováno 7. 8. 2019 na Wayback Machine, SMP CZ, referenční projekty
- Dušan Josef: Tábor – Harfový most, Encyklopedie mostů
- Porevoluční stavby: unikátní most přes Jordán, Táborský deník, 28. 2. 2015
- Zavěšený most přes Jordán v Táboře, na webu ČSFD
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Harfový most na Wikimedia Commons
- Dušan Josef: Tábor – Harfový most, Encyklopedie mostů
- Most přes Jordán, Tábor, SMP CZ, referenční projekty