Hans Neuwirth

Jeho otec byl ředitelem měšťanské školy. Hans vystudoval gymnázium.[3] Profesí byl novinářem, bytem v Praze.[4][5] V jiném zdroji je uváděn jako advokát,[3] koncipientem měl být u JUDr. Charváta ze Znojma.[6]

V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění.[7] Poslanecké křeslo ztratil na podzim 1938 v souvislosti se změnami hranic Československa.[8]

Po roce 1936 jeho vliv ve straně stoupal a patřil mezi stranické vedení. Byl napojen na okruh spolku Kameradschaftsbund, který inspiroval lidi okolo Konrada Henleina k založení Sudetoněmecké strany. V roce 1936 se skupina bývalých politiků DNSAP pokusila o ovládnutí Sudetoněmecké strany. Neuwirth byl tehdy jedním z jejich terčů. Proti pokusu členů zrušené DNSAP získat vliv na stranu zpočátku vystupoval Henlein, později během roku 1937, ale fakticky vliv těchto lidí narůstal.[9]

Po druhé světové válce byl po deset let vězněn v Československu. Pak žil v Západním Německu. Do roku 1958 byl ředitelem vědeckého historického ústavu Collegium Carolinum.[10] Byl členem Sudetoněmecké rady a dalších krajanských spolků. Zemřel v dubnu 1970 v Mnichově.[11]