Hans Hammarskiöld

Hans Arvid Hammarskiöld (17. května 1925, Stockholm – 12. listopadu 2012) byl švédský profesionální fotograf. Byl aktivní ve většině žánrů – po mnoho let pracoval jako průmyslový fotograf, ale obzvláště známý byl svými portréty.

Hans Hammarskiöld
Narození17. května 1925
Stockholm
Úmrtí12. listopadu 2012 (ve věku 87 let)
Místo pohřbeníLidingö kyrkogård
Povolánífotograf
Manžel(ka)Caroline Hebbe
Oceněnímedaile prince Evžena (2008)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Torsten Wilner provádí experiment v Atomariu v Muzeu vědy a technologie ve Stockholmu, Švédsko, 1953, archiv Tekniska museet
Atomarium, archiv Tekniska museet, 1950–1960

Kariéra

Hammarskiöld se narodil v roce 1925 ve Stockholmu. Jeho průlom jako profesionální fotograf přišel v 50. letech, kdy pracoval po celém světě. V roce 1955, jeho práce, spolu s prací jeho manželky Caroline Hebbe, byl vybrán Edward Steichen[1] pro putovní výstavu Lidská rodina pořádanou Muzeem moderního umění, kterou shlédlo 9 miliónů návštěvníků. Několik let byl zaměstnán v britském Vogue.

Hammarskiöld byl posledním žijícím členem skupiny Tio fotograf (Deset fotografů), která vznikla v roce 1958 a působila ve švédské fotografii po desetiletí jako obrazová agentura Tiofoto. Do této skupiny patřili Sten Didrik Bellander (1921–2001), Harry Dittmar, Sven Gillsäter (1921–2001), Rune Hassner (1928–2003), Hans Malmberg (1927–1977), Pål Nils Nilsson (1929–2002), Georg Oddner (1923–2007) a Lennart Olson (1925–2010).

Skupina měla vliv na švédskou fotografii zejména proto, že její členové Pål-Nils Nilsson, Hans Hammarskiöld, Rune Hassner, Georg Oddner a Lennart Olson zastávali přední postavení ve vzdělávacích a institucionálních sférách a pravidelně vystavovali na významných místech pro fotografii. Celá skupina byla představena v Hasselbladově centru v roce 1998, tedy v době, kdy se Nilsson stal profesorem fotografie na Fothögskolanu v Göteborgu.

Uznání

V roce 2009 bylo v Národním muzeu ve Stockholmu vystaveno sedmdesát Hammarskiöldových portrétů.

Jeho portréty byly později darovány Švédské národní portrétní galerii.

Smrt

Hammarskiöld zemřel po krátké nemoci v roce 2012 v Lidingö, východně od Stockholmu. Bylo mu 87 let.[2]

Bibliografie
  • Värmland det sköna ('Country Beauty') 1951
  • Stockholmskärlek ('I Love Stockholm') 1953
  • Objektivt sett ('Objectively Speaking') 1955
  • Billa och jag ('Billa and Me') 1959 (reissued 2009)
  • Lillasyster och jag ('Little Sister and Me') 1960
  • Promenad på Djursholm ('Walking Around Djursholm') 1964
  • Hans Hammarskiöld 1979
  • Storsudret 1987
  • Subjektivt sett ('Subjectively Speaking') 1993
  • Nära Linné ('Near Linné') 1993
  • Stockholms fasader ('Stockholm's Facades') 1993 (spoluautorka: Anita Theorell)
  • Fasader i Göteborg ('Facades in Gothenburg') 1996
  • Stockholm 1997
  • Minnets stigar ('The Paths of Memory') 2001 (spoluautoři: Anita Theorell a Per Wästberg)
  • En gång i Sverige ('Once in Sweden') 2003
  • Resa i tysta rum ('Journeys to Silent Places') 2004 (spoluautoři: Anita Theorell a Per Wästberg)
  • Pål Svensson, skulptör ('Pål Svensson, Sculptor') 2005 (spoluautor: Eva Ström)
  • Foto Hammarskiöld : tiden och ljuset ('Hammarskiöld Photographs: Time and Light') 2008
  • Profiler ('Portréty') 2009

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Hammarskiöld na anglické Wikipedii.

  1. Kristen Gresh (2005) The European roots of The Family of Man, History of Photography, 29:4, 331–343, DOI: 10.1080/03087298.2005.10442815
  2. Fotografen Hans Hammarskiöld död, Dagens Nyheter, 13. 11. 2012.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.