Hank Snow

Hank Snow, vlastním jménem Clarence Eugene Snow, (9. května 1914 Brooklyn Kanada – 20. prosince 1999 Madison USA) byl zpěvák a skladatel písní country hudby. Od roku 1979 je členem Country Music Hall of Fame.

Hank Snow
Základní informace
Rodné jméno	Clarence Eugene Snow
Jinak zvaný	„Hank Snow“
Narození	9. května 1914 Liverpool
Úmrtí	20. prosince 1999 (ve věku 85 let) Tennessee
Příčina úmrtí	srdeční selhání
Místo pohřbení	Tennessee
Žánry	country
Povolání	kytarista, hudební skladatel, zpěvák, autor písní, jódler a hudebník
Nástroje	kytara a hlas
Vydavatel	RCA Records
Ocenění	Canadian Music Hall of Fame (1979) Síň slávy Grammy (1999)
Web	www.hanksnow.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snow měl pohnuté dětství. Rodiče se mu rozvedli, když mu bylo 8 let, u prarodičů dlouho nevydržel a ve 12 utekl z domova od matky kvůli nevlastnímu otci. Místo školy se potom živil jako plavčík. V 16 letech měl již svoji první kytaru, s níž vystupoval. Výrazně ho tehdy ovlivnil styl první velké country hvězdy Jimmieho Rodgerse, po němž posléze pojmenoval i svého prvního syna.

V roce 1933 měl již Snow každý týden vyhrazenou čtvrthodinu na rozhlasové stanici v Halifaxu. O tři roky později podepsal smlouvu pro vydavatelskou firmu RCA, u níž vydržel rekordních 47 let a nahrál více než 100 alb. Ve 30. a 40. letech často vystupoval pod různými jmény (Hank The Yodelling Ranger, Clarance Snow and His Guitar, The Singing Ranger), než přešel k jednoduchému Hank Snow.

Do USA přijel Snow koncertovat poprvé v roce 1945 v rámci Whiling Jamboree v Západní Virginii. Vydavatelská firma se však zdráhala jeho alba v USA vydávat, dokud zde nedosáhne pronikavého úspěchu koncertováním. Výrazný krok tímto směrem učinil, když ho Ernest Tubbs pozval k vystoupení do Grand Ole Opry, kde se Snow posléze objevoval 46 let. Poprvé se tak stalo v roce 1950, kdy byl navíc Snow od léta 21 týdnů na čele country hitparády s písní I’m Moving On. Píseň měla základy od prvních hvězd country hudby, ale zároveň se v ní zřetelně projevovala invence Snowa.

Uvedenou písní započalo zhruba pětileté období, během něhož měl Snow v první desítce americké country hitparády postupně 24 různých písní. V roce 1954 měl výraznou zásluhu na tom, že v Grand Ole Opry vystoupil začínající Elvis Presley, ale byl zklamaný, že u country nezůstal natrvalo. Snow se svojí hudbou pronikl i mimo americký kontinent do Evropy, Asie i Austrálie, což se předtím žádnému countryovému muzikantovi v takové míře nepodařilo.

V roce 1958 Snow získal americké občanství a nadále byl velmi aktivní v koncertní i nahrávací činnosti. Naposledy dosáhl na vrchol singlové hitparády s písní Hello Love ze stejnojmenného alba v roce 1974. Se začátkem dalšího desetiletí se ho zbavila nahrávací společnost, ale Snow nadále koncertoval i přes zdravotní problémy, které přišly v letech devadesátých. Mnoho času také věnoval nadaci, kterou založil pro týrané děti.

Posmrtně byla 20. září 2000 odhalena v Rymanově auditoriu v Nashvillu bronzová socha Hanka Snowa v nadživotní velikosti od Billa Rainse.