Hamrníky (zámek)
Hamrnický zámeček, dříve Hamrnický dvůr (německy Hammerhof), je jedna z nejstarších staveb v blízkosti Mariánských Lázní. Nachází se mezi nádražím Mariánské Lázně a sídlem Hamrníky, v dnešním katastrálním území Úšovice. Objekt je památkově chráněn jako zámek Hammerhof,[1] v současnosti je však v dezolátním stavu.
Hamrnický zámeček | |
---|---|
Hamrnický zámeček v roce 2016 | |
Základní informace | |
Architekt | Kryštof Dientzenhofer |
Poloha | |
Adresa | Hamrníky, Mariánské Lázně, Česko |
Ulice | třída Vítězství |
Souřadnice | 49°57′15,83″ s. š., 12°41′16,14″ v. d. |
Hamrníky | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 25863/4-62 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hamerský dvůr
Záznam z roku 1657 uvádí existenci svobodného dvora na Kosím potoce, zvaného Froschhammer. Toto jméno bylo nejspíše převzato podle mlýna, který stál u Kosího potoka ještě před dvorem, resp. podle hamru, který zde byl ještě před ním.[2]
22. března dvůr odkoupil tepelský klášter a po požáru jej dal opat kláštera Raymund I. Wilfert znovu vystavět jako Hammerhof, tj. Hamerský dvůr, Když v roce 1706 stavba znovu vyhořela, stavitel Kryštof Dientzenhofer nechal postavit v jihovýchodním cípu dvora zámeček a po dokončení stavby v roce 1708 získal přední trakt dvora název Villa Hammerhoviana.[2]
Zámeček po přestavbě v roce 1708
Nově vystavěný zámeček byl určen k rekreaci tepelských premonstrátů a byly zde prováděny i léčebné kúry. K tomuto léčení však byly využívány prameny z Františkových Lázní. Po otevření klášterních lázní přímo u pramenů, se zámeček stal častým místem výletů lázeňských hostů. Byl zde hostinec, kavárny a od lázní sem vedla silnice lemovaná kaštanovou alejí. V roce 1832 byl v okolí zámečku vybudován park, v němž byly pěšiny a lavičky. Do dnešních dnů z parku přetrval pouze Dub u Hamrnického zámečku, který je chráněn jako památný.[2]
Po vybudování železnice přes Mariánské Lázně ve druhé polovině 19. století byla silnice odkloněna k nádraží a zámeček začal být opět využíván převážně jako hospodářské stavení. Klášter zde choval skot a počátkem 20. století zde vznikla klášterní mlékárna, která dodávala mléko do lázní.[2]
Po první světové válce v roce 1920 byl Hamrnický dvůr převzat pozemkovým úřadem v Praze a správcem se stal Ing. Dr. Rudolf Procházka, starosta místní obce Sokolské. V roce 1938 byl dvůr připraven k prodeji, ale německé vojsko obsadilo pohraničí dříve, než k prodeji došlo a statek převzala saská společnost Sächsische-Bauernsiedlung. Během války ve dvoře pracovaly ženy a služba s pracovní povinností.[2]
Po roce 1948 se majitelem zámečku staly Státní statky. V roce 1970 je zde uváděno 66 dojnic a v přilehlém zahradnictví pracovalo 15 zaměstnanců. Po sametové revoluci byl dvůr nevyužitý, v 90. letech 20. století přešel zámeček s dvorem do soukromých rukou a chátral. Postupně se přilehlé stavby začaly bortit a 30. července 2007 zámeček, opuštěný a obývaný pouze bezdomovci, vyhořel.[2] Během požáru a jeho hašení došlo k definitivnímu zániku stropních maleb.[3]
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-30]. Identifikátor záznamu 137001 : Zámek Hammerhof (s hospodářským dvorem). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ŠVANDLÍK, Richard; BUCHTELE, Zdeněk. Objevy a zajímavosti v okolí Mariánských Lázní část III.. Velká Hleďsebe: samonákladem, 2012. 62 s. Kapitola Villa Hammerhoviana - Zámeček v Hamrníkách, s. 1–3.
- Zámek Hamrníky - Hammerhof. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-03-09]. Dostupné online.
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hamrníky – zámek, s. 77–78.
- BUCHTELE, Zdeněk; SLAVÍK, Jiří. Historie zámku a vznik obce Hamrníky. Cheb: HB Print, 2019. 228 s. ISBN 978-80-87252-21-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamrnický zámeček na Wikimedia Commons