Hallův jev
Hallův jev je proces generace Hallova elektrického pole v polovodiči (existuje i v kovech, ale vzhledem k vysoké koncentraci vodivostních elektronů se téměř neuplatňuje) za současného působení vnějšího elektrického i magnetického pole. Důsledkem toho se hromadí na jedné straně látky záporný náboj a na straně druhé náboj kladný. Díky tomu, že póly mají různý potenciál, vzniká Hallovo napětí. Vzorkem tak protéká proud o hustotě
Působením Lorentzovy síly (kde je indukce) jsou nosiče vychylovány na jeden pól předmětu.
Hallovo pole vyvolá opačnou sílu k Lorentzově síle .
Jev byl objeven Edwinem Hallem v roce 1879 a nese jméno na jeho počest.
Hallovo napětí
Při vložení vodivé destičky tloušťky , kterou protéká řídící elektrický proud , do magnetického pole s magnetickou indukcí , kolmou na směr proudu, pak ve třetím směru, kolmém na směr proudu a zároveň na směr magnetického pole bude potenciálový rozdíl . Následkem Hallova jevu vzniká Hallovo napětí:
Hallova konstanta
Součinitel nazývaný Hallova konstanta má rozměr . Umožňuje stanovit typ vodivosti polovodiče (za předpokladu, že je známa orientace elektrického pole a magnetického pole v předmětu). Dá se vyjádřit jako:
Pro polovodič typu N je znaménko záporné, kdežto pro polovodič typu P je kladné. je rozptylový faktor. Jeho hodnota se pohybuje mezi 1 (hodnota kovů) a 2 (pro slabě dotované polovodiče je asi 1,17)
Užití Hallova jevu
Hallův jev se používá k měření magnetických polí, proudu (bez kontaktu) apod.
Související články
- Hallova sonda
- Kvantový Hallův jev
- Polovodič
- Kondenzátor
- Elementární náboj
- Van der Pauwova metoda
- Elektrická vodivost
Literatura
- DOLEČEK, Jaroslav. Moderní učebnice elektroniky 2. Praha: nakladatelství BEN - technická literatura, 2005. 208 s. ISBN 80-7300-161-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hallův jev na Wikimedia Commons
- The Hall Effect na NIST.gov (anglicky)