Bodrum
Bodrum (starořecky Ἁλικαρνασσός (Halikarnassos)) je turecké přístavní město s více než 140 tisíci obyvateli. Leží v provincii Muğla, v jihozápadním cípu Malé Asie, poblíž řeckého ostrova Kós. Město je mezinárodním centrem jachtingu a turistiky, ale je také jednou z nejvíce seismických oblastí v Turecku.
Bodrum | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 37°2′ s. š., 27°26′ v. d. |
Stát | Turecko |
Bodrum | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 656,06 km² |
Počet obyvatel | 36 401 (2013[1]) |
Hustota zalidnění | 55,5 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První obyvatelé osídlili okolí zálivu ve 14. století př. Kr. a náleželi k egejské kultuře doby bronzové pod vlivem egyptským (El-Amarna). Z té doby pochází nálezy luxusního inventáře z potopené obchodní lodi. Archeologicky doložené souvislé osídlení zanechali řečtí Dórové v 7. století př. Kr. a po nich bylo celé území součástí ostrovních států klasického Řecka. Halikarnas se stal hlavním městem za vládce Mausóla (376-353 př. n.l.). Ten nechal obehnat město hradbami, které měřily až 7 km. Započal se stavbou majestátní hrobky, která byla dokončena za vlády jeho sestry a zároveň vdovy Artemísie. Mausólovo mauzoleum bylo považováno za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Podle této hrobky se začal používat pojem mauzoleum. V téže době se zde narodil řecký historik Hérodotos. Později se město dostalo pod nadvládu Peršanů. Mauzoleum stálo skoro 1400 let a bylo zničeno zemětřesením. Samotná hrobka byla vykradena námořními piráty. Roku 1402 město opanovali křižáčtí rytíři řádu johanitů a použili ruiny mauzolea k vystavění bodrumského hradu, upraveného později na pevnost, která stojí dodnes. Název hrad sv. Petra (Petronium) přešel následně do tureckého názvu města. Po dobytí hradu Turky v roce 1522 byla uvnitř hradu zbudována mešita s minaretem, který byl zničen ostřelováním v době první světové války. V roce 1997 byla vztyčena jeho replika.
Od 60. let se město stalo centrem turistického ruchu, který výrazně pozměnil původní rybářskou vesnici. Nicméně původní ráz zůstal do značné míry zachován. Ve městě nebyly zbudovány masívní hotely a obdobné stavby. Ty se nacházejí až v širším okolí města.
Slavní rodáci
- Jeden z nejvýznamnějších synů antického Halikarnassu je Hérodotos. Tento významný řecký historik se zde roku 485 př. n. l. narodil. Je považován za „Otce dějepisu“.
- Básník Hérakleitos z Halikarnassu
- Dějepisec Dionýsios z Halikarnassu
Památky
- Mauzoleum - pozůstatky jednoho ze sedmi divů antického světa
- Antické divadlo
- Hrad sv. Petra – pozdně gotická pevnost řádu johanitů, ve které v současnosti sídlí Muzeum podmořské archeologie. Vystavuje unikátní soubor luxusních předmětů ze 14. století př. Kr. z vraku lodi, vyloveného pod útesy nedaleké obce Uluburun. Hrad v současné době (2018) prochází rekonstrukcí a muzeum je uzavřeno.
Galerie
- Bodrum, sochy Hérodota, Artemísie a Mausóla
- Bodrum, vykopávky mauzolea
- Bodrum, brána Myndos Kapisi
- Bodrum antické divadlo
- Bodrum, antické divadlo - pohled do hlediště
- Bodrum, ruiny starokřesťanského chrámu
- Bodrumský hrad s minaretem
- Bodrum, ruiny větrných mlýnů
- Bodrum, cisterna na vodu
- Bodrum, ulička v historické části města
- Bodrum, bazar v ulicích města
- Bodrum, západ slunce nad hradem
Reference
- Turkey: Registered Population [online]. City Population [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Literatura
- Bodream, Jean-Pierre Thiollet, Anagramme Ed., 2010, ISBN 978-2-35035-279-4.
- Turecko, James Bainbridge a kol., Lonely Planet, Svojtka & Co., Praha 2014, 702 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bodrum na Wikimedia Commons
- Bodrum, Turecko – Informace o Bodrumu